Výletník

(8)   

    

0314

 

Dvouetapová procházka pro milovníky vyhlídek a romantických míst

Východiště obec Svojše mezi Rejštejnem a Horskou Kvildou

draci_skaly

Dračí skály (789 m) se zajímavě tvarovanými skalními útesy

cca 3 km jz. od Rejštejna, nad pravým břehem řeky Otavy.

Z vrcholu Dračích skal je úchvatný výhled do údolí Otavy pod Čeňkovou Pilou,

na Klostermannovu vyhlídku, Vodní zámek a Sedelský vrch nad Srním.

Horizont uzavírá hřeben Oblíku (1013 m).

 

kozi_hrbet_m

Horské osady Velký a Malý Kozí Hřbet (850 m) cca 1,5 km jv. od Rejštejna

na úpatí Huťské hory s krásným výhledem do oblasti Kašperských Hor.

Od r. 1458 tudy procházela obchodní Zlatá stezka kašperskohorská

mezi Čechy a bavorským Pasovem, po které denně putovalo až 40 koní.
V r. 1853 postihla osadu Kozí Hřbet a okolí epidemie tyfu, při které zemřela téměř

polovina všech obyvatel obce.

Po vysídlení německých obyvatel se začala osada vylidňovat.

Dnes zde trvale zde nežije žádný obyvatel.


Jak se tam dostat:

Nejlépe autem od Rejštejna do obce Svojše, zde zaparkovat pro obě etapy výletu.

 

K Dračím skalám:

Od parkoviště v obci Svojše cca 800 m sz. přes kótu 824.

 

Na Velký a Malý Kozí Hřbet:

Od parkoviště v obci Svojše cca 300 m po silnici z kopce – u kaple

odbočit na cestu doprava z kopce, po můstku přes Rýžovní potok a cca 1 km do kopce.

 

Možnost občerstvení:

Přímo ve Svojších v restaurantu Sv. Florian

 

Doporučená mapa: KČT č. 65 – Šumava Povydří

 

 

 

 

 

0414

 

Do hlubiny i do výšky:

Hornické muzeum Štola Ondřej Šlik a rozhledna

na Bohušově (Šibeničním) vrchu v Plané

 

P5270088ww

Expozice: množství hornických exponátů se zasvěceným výkladem

 

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. stol. v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a jejím okolí. Dnes je celý labyrint chodeb zpřístupněn veřejnosti a je v něm instalována expozice rudného hornictví a tématicky utříděných exponátů. Prohlídka podzemí trvá cca 1 hod. doporučené je teplejší oblečení, teplota ve štole kolem 10 °C. Polední přestávka. 12-13 hod., posl. prohlídka 45 minut před koncem otevírací doby. Muzeum se nachází cca 300 m z náměstí.

Otevřeno: duben, květen a září So+Ne: 10–16 hod.; červen denně mimo Po: 10-16 hod.; červenec, srpen denně mimo Po:  10–17 hod.

 

**

 

P1010007w

Rozhledna na Bohušově (Šibeničním) vrchu

 

Celková výška rozhledny 21 m, výška vyhlídkové plošiny 18 m, celoročně volně přístupná.

Výhled: Český les, Slavkovský les, Dyleň, Mariánské lázně.

Jak se tam dostat: Po modré TZT č. 1407 1,5 km z centra Plané.

 

Alternativy výletu:

Po prohlídce Šlikovy štoly a návštěvě rozhledny na Bohušově vrchu možno pokračovat

po modré TZT do obce Týnec a odtud dle časových možností a zbývajících sil do ŽST Brod nad Tichou (z Týnce 3,5 km) nebo přes Vysoké Sedliště do ŽST Pavlovice (z Týnce 5 km).

Do obou cílových stanic z obce Týnec po neznačených cestách

krásnou krajinou s rybníky podle doporučené mapy KČT č. 28 – Český les – sever.

 

1214

 

Pěší trasa

Naučná stezka Chudenice a lesní komplex Žďár

Půvabná lokalita i v prosinci, je-li sníh v nedohlednu a podzim trvá.

 

lazen_w

V anglickém parku empírového zámečku Lázeň se jakoby čas zastavil.

Park je celoročně volně přístupný.

 

americka_w

Douglaska tisolistá v Americké zahradě - 165 starý unikátní exemplář

s výškou 39 m a obvodem kmene přes 5 m patří mezi nejstarší

jedince tohoto druhu v Evropě

 

Americká zahrada - celoročně volně přístupné arboretum s dřevinami,

které nikde jinde u nás takto pohromadě nerostou.

Na tři sta druhů vzácných dřevin, původem většinou ze Sev. Ameriky.

 

Kvapilovo_w

Jezírka na naučné stezce inspirovala

Jaroslava Kvapila k napsání libreta Dvořákovy Rusalky

 

Okružní naučná stezka Chudenice a lesní komplex Žďár:

Dl. 6,5 km s 15 zastaveními, s východištěm u zámku Lázeň 2 km jz. od Chudenic. Téma: Karolíniny louky, solitérní stromy, krajinotvorba, Kvapilova jezírka, vývoj lesní vegetace a růstové fáze, druhy lesní zvěře v místní lokalitě, výhled na Chudenice s popisem a historií obce, rozhledna Bolfánek, pomník J. Dobrovského, Černínský zámek Lázeň s anglickým parkem, Americká zahrada, douglaska tisolistá.

 

Trasa NS je mimořádně vhodná pro seniory a rodiny s dětmi,

zámecký park i pro vozíčkáře

 

Z Plzně za 47 minut, z Domažlic za 27 minut, z Klatov za 19 minut

Parkoviště zdarma v místě východiště u zámku Lázeň.

 

Možnost občerstvení v penz. Na Poustevně u rozhl. Bolfánek.

Doporučená mapa KČT č. 32 – Přešticko.

V textové části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných informaci

ke všem zajímavým objektům v okolí.

 

1114

 

Pěší trasa z Rokycan do Plzně

přes Čilinské polesí a Jandovu skálu

Navržená průběhová trasa je příjemnou fyzicky nenáročnou

alternativou aktivního využití krásného podzimního dne.

 

PA200004w

Kromě předností dobrého spojení do výchozího i z cílového místa,

procházky ve smíšených lesích v teplých podzimních barvách,

v otevřené krajině s krásnými výhledy na vrchy v okolí Rokycan a Radyni,

je na trase několik míst, která stojí za pozornost.

 

Trasa má počátek v TIM Rokycany, ŽST. Po východu z podchodu

jižním směrem vede trasa po červené značce nejprve okrajovou zástavbou,

poté již otevřenou krajinou k TIM U Němčiček.

Zde zaměníme červenou značku za zelenou a po ní půjdeme až do cíle cesty.

 

PA200012w

Skrz větve stromů shazující listí se otvírají zajímavé výhledy,

např. na vodní nádrž Klabava a vrch Vršíček s kaplí Navštívení Panny Marie.

 

PA200011w

Nedaleko kóty 523 m, Čiliny – nejvyššího bodu Čilinského polesí

s telekomunikační věží, lze v zalesněném svahu,

150 metrů vých. od kóty Čilina postát u památníku 2 voj. letcům

5. stíhacího let. pluku  Plzeň-Líně v místě let. havárie 1.XI.1962.

 

 

Po podejití dálničního viaduktu exitu Ejpovice cesta mírně stoupá

k Pohodnici s Jandovou skálou (499 m). Po průchodu lesem V Pytli

trasa končí u nákupního střediska Tesco v TIM Plzeň – Švábiny, MHD.

Cesta do centra je možná trolejbusovou linkou č. 11.

Příjemnou cestu!

 

Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařské obvody Rokycany a Plzeňsko

 

Délka trasy: 15,5 km

Doporučené mapy KČT č. 34 – Brdy a Rokycansko (6. vyd. 2014) a č. 31 Plzeňsko.

V textové části těchto map naleznete celou řadu informaci

ke všem zajímavým objektům na trase.

 

1014

 

Přechod Haltravy - trasa pro zdatné pěší turisty:

Postřekov – hřeben Haltravy - Trhanov

 

PA130103w3

 

Trasa vede Baarovou cestou zdravými lesy CHKO Český les,

které jsou nejkrásnější právě v podzimním období,

kdy je paleta barev a vůní smíšeného lesa nejvýraznější.

Trasu zpestřují četné rulové kamýky s tajemnými zákoutími.

 

Jméno vrchu Haltrava se přeneslo na hřebenové pásmo vrchů v jižní části

CHKO Český les mezi Caparticemi a Pivoní s nadm. výškou 800–900 m,

oddělených mělkými sedly.

Pásmo kopců tvoří vrcholky Velká skála (852 m), Škarmanka (888 m),

Tyrolka (865 m), Haltrava (882 m), Sádek (854 m) a Bučina (860 m).

Sádek byl v minulosti strážním místem Chodů,

kde v době nebezpečí zapalovali smolu jako výstražný signál pro vnitrozemí.

Hřebenem Haltravy prochází hlavní evropské rozvodí Dunaj - Labe.

 

Z východiště ŽST Postřekov (0) po zelené TZT č. 3629 přes Valtířov a Pivoň

do Vranovského sedla (9,5). Zde se zelená TZT napojuje

na červenou TZT č. 0222 - hřebenovou magistrálu,

přecházející hřeben Haltravy do Capartic (18).

Z Capartic po modré č. 1415 na Výhledy (19,5) a dále po červené

stále z kopce přes Chodov (22) do Trhanova, ŽST (23,5).

 

Délka trasy 23,5 km

 

Možnost občerstvení na trase:

Postřekov, Pivoň, Capartice, Výhledy, Chodov, Trhanov

 

Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Domažlice

 

Doporučené mapy KČT č. 29 – Český les – jih nebo č. 63 Chodsko

V textové části těchto map naleznete celou řadu informaci

ke všem zajímavým objektům na trase

 

0315

 

Průběhová trasa pro pěší turisty:

Jak snadno přijít na Buben

 

buben_w

Zřícenina hradu Buben stojí na protáhlém ostrohu nad soutokem Mže a Úlického potoka.

Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.

 

Trasa Plešnicehrad BubenKozolupy vede malebným údolím a rekreační chatovou oblastí

po pravém břehu Mže. Délka trasy 7 km.

 

Z východiště Plešnice, ŽST (0) na chebské trati po modré TZT č. 1404 východním směrem

do obce Plešnice, podejít pod železničním viaduktem a podél Úlického (též Plešnického) potoka přímo pod zříceninu hradu (2) do místa, kde dříve stávala ocelová lávka přes Mži.

Na druhé straně řeky je viditelný Zámecký mlýn s částečně zachovalým mlýnským kolem

a totem trampské osady Modrá kotva. Krátkým stoupáním ke zřícenině hradu Buben brzy

dosáhneme nádvoří i vyhlídkového místa na celý hrad. Po prohlídce hradu (možnost rozdělání ohně) pokračujeme po zelené TZT č. 3601 po pravém břehu Mže do TIM Bdeněves (6), kde zelenou značku opustíme a dále již bez značky po chodníku do obce Kozolupy k ŽST (7).

 

Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Plzeňsko

 

Možnost občerstvení na trase: Bdeněves, Kozolupy

Vyhledejte si vlakové spojení

 

Varianta autem do Plešnic, pěšky na Buben a zpět k autu (4 km):

Z Plzně 27 min., z Rokycan 44 min., z Tachova 55 min.

 

Doporučená mapa KČT č. 31 - Plzeňsko

V textové části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných informaci

ke všem zajímavým objektům v okolí.

 

0415

 

Okružní trasa pro pěší turisty

Švihov – Běleč – Bělýšovský les – Kokšínský hrádek - Švihov

P3090014w

Přír. rezervace Bělč na vých. svahu vrchu Běleč, je součástí evropsky významné lokality Švihovské hvozdy. Smíšený listnatý porost s převahou buku a vtroušenou jedlí, lípou, jasanem a javorem klenem na buližníkových skalkách; v podrostu výskyt teplomilné hájové květeny bučin.

 

Vrch Běleč (712 m), výrazná krajinná dominanta Švihovska, náleží k Chudenické vrchovině. Starohorní sopka patří do skupiny vrchů Řičej, Doubrava a Velký Bítov. Jv. svah vrchu pokrývá zachovalý pralesovitý bukový les.

 

P3090015w

Rozstřílený řopík na vrcholové partii Bělče.

Na svazích Bělče probíhala linie řopíků z fortifikační

soustavy Plzeňská čára, realizované v r. 1938.

 

Trasa: Švihov, ŽST – Švihov – rezervace Bělč – vrch Běleč – Chlumská – Řičej, (697 m) – Bělýšovský les – Cihelna – Výrov – zříc. Kokšínský hrádek – Švihov, ŽST.

Délka trasy 17 km.

Na trase je dále přír. rezervace Bělýšov v jz. části Bělýšovského lesa,

přír. památka Stará Úhlava a zříc. Kokšínský hrádek.

 

Trasa vede volným terénem, v hřebenové části trasy po žluté značce.

Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Klatovy

 

Doporučená mapa KČT č. 32 - Přešticko

V textové části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných informaci

ke všem zajímavým objektům v okolí.

 

Možnost občerstvení na trase: Švihov

Vyhledejte si vlakové spojení

 

Autem z Plzně 33 min., z Klatov 12 min., z Domažlic 40 min.

 

0515

 

Májová trasa pro pěší turisty

Z Těškova přírodním parkem Radeč přes Brno do Stupna

 

P5220002w

Na těškovské návsi určitě nepřehlédněte rázovitou roubenou zvonici

.

Trasa: Těškov (0) – po červené k TIM Radeč východ (3,5) – po zelené na Brno s vysílačem (5) – Radeč západ (6,5) – Bílá skála, odb. (7) – Sklená Huť  - Březina, rozc. (11,5) –

Stupno, u ŽST (14) – po modré Stupno, ŽST (14,5)

.

Radeč – přírodní park v záp. výběžku Radečské vrchoviny

s dominantním 4 km dlouhým zalesněným hřbetem a nejvyšší horou

Křivoklátské vrchoviny Radeč. Rozsáhlý lesní komplex

s četnými skalními výchozy a přirozenou druhovou skladbou.

.

P5220016w

Na kótě Brno (718 m) věž TV vysílače,

zalesněný vrchol bez výhledu.

.

P5220026w

Naopak nádherný výhled směrem k Plzni

si lze vychutnat na značené odbočce k Bílé skále.

.

Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Rokycany

.

Doporučená mapa KČT č. 34 – Brdy a Rokycansko

V textové části této mapy naleznete celou řadu aktualizovaných

Informaci ke všem zajímavým objektům v okolí.

.

Možnost občerstvení na trase: Stupno, rest. U dubu

Ideální pro tuto cestu je pracovní den, kdy z Plzně

přímo do Těškova jede ranní bus. O víkendu z Holoubkova.

Vyhledejte si spojení..

 

 

1015

.

.

Pěší výlet vhodný i pro seniory nebo rodiče s dětmi

 Okolím Babylonu a Čertovo naučnou stezkou

 

NSbab1w

Technická památka Teplobystřický kanál:

Umělý vodní kanál s minimálním spádem, dl. 16 km,

vybudovaný r. 1571 je napájen Teplou Bystřicí

poblíž České studánky pod Čerchovem.

TB kanál byl součástí domažlického městského opevnění

a poháněl četné mlýny a strojní zařízení.

 

NSbab2w

Viklan Čertův kámen na okružní NS Čertova, vedoucí i podél TB kanálu

 

Východiště: Babylon ŽST – pod ŽST napojení na naučnou stezku Čertovu

s 21 zastávkami s popisem historických i přírodních zajímavostí v okolí Babylonu

- viklan Čertův kámen – podél Teplobystřického kanálu – Rašínův kámen

– přírodní památka Sokolova vyhlídka a křemenný val – Babylonský rybník s koupalištěm

(možnost vykoupání) – Havlovice a nový akvadukt

- přírodní památka Louka u Šnajberského rybníka – Pila – cíl: Trhanov, ŽST.

 

Celková délka pěší trasy 17 km. Trasa vede převážně po lesních cestách.

Nenáročný profil trasy je vhodný i pro rodiče s dětmi nebo seniory.

 

Možnost občerstvení: restaurace v Babylonu a v Trhanově

 

P9080018w

Nový akvadukt s cyklostezkou nad železniční tratí, jediný svého druhu v ČR

 

Doporučený odjezd vlakem z Plzně - Hlavního nádraží v 07:10 hod. do stanice Babylon

Odjezd vlakem z Trhanova

(přestup v Domažlicích)

 

Autem z Plzně 60 min., z Tachova 61 min., z Klatov 40 min., z Domažlic 11 min.

 

Doporučená mapa KČT č. 63 – Chodsko

 

Vyhledejte si spojení

Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

 

 

0715+0815

.

.

Dvoudenní přechod hřebene

pohoří Kaitersberg (Bavorský les) s výhledy na Královský hvozd,

s bivakem pod hvězdami

 

Kait_2w

Pláně kolem Enzianu, v pozadí Schwarzeck

 

Hřebenovka pohořím Kaitersberg v Bavorském lese má počátek v sedle Eck (850 m)

mezi městy Arrach a Arnbruck, postupně přechází přes tisícovky  Műhlriegel (1080 m),

Odriegel (1156 m), Schwarzeck (1238 m); Heugstatt (1261 m), Enzian (1285 m),

Kleiner Arber (1384 m) a vrcholí na Grosser Arber (1456 m),

nejvyšší hoře Bavorského lesa a celé Šumavy.

Úsek Eck – Gr. Arber je součástí mezinárodní dálkové trasy E6 Ostsee – Wachau – Adria. Hřebenovka (občas) značená zeleným trojúhelníkem vede po bezpečných lesních cestách

a horských lučních pěšinách. V celém průběhu mimořádně krásné vrcholové cesty

jsou daleké výhledy na hřeben Královského hvozdu s dominantami Ostrý, Kokrháče, Svaroh,

Jezerní hora, na pohoří Hoher Bogen, do údolí Lammerwinkel i do německého vnitrozemí.

Ohleduplně bivakovat pod hvězdami lze např. na horské louce na úpatí hor Enzian

nebo Kleiner Arber, samozřejmě bez rozdělávání ohně.

 

Upozornění - v průběhu horské trasy nejsou žádné zdroje pitné vody,

zásobu je možné nabrat u koryta vedle parkoviště v osadě Eck.

Další možnost doplnění vody je až u horské chaty „Schutzhaus Am Kleinen Arber“.

 

Pěší trasa: Osada Eck, BUS – Schwarzriegel – Enzian – Kleiner Arber – Grosser Arber

– horní stanice lanovky – Kleiner Arber See (Malé Javorské jezero) – osada Brennes

– Bayerisch Eisenstein – Železná Ruda, Alžbětín ŽST.

Trasu lze velmi pohodlně zdolat za dva dny, bivak pod hvězdami ve vrcholové partii

je však nezapomenutelnou třešní na dortu.

 

Délka trasy vč. návštěvy Kleiner Arber See (Malé Javorské jezero) je jen 32 km.

 

Kait_1w

Výhled na Královský hvozd s dvojvrcholem Ostrý je možný po celé trase.

Královský hvozd je protějškem pohoří Kaitersberg.

 

Jak se dostat do východiště v osadě Eck: Z Nýrska do osady Eck

pravidelnou mezinárodní autobusovou linkou společnosti

Probobus a.s.; přímá linka 000255 Hamry - Nýrsko - Eck – Arnbruck.

Autobus časově navazuje na ranní osobní vlak z Plzně. Zastávka busu v Nýrsku

je v Klatovské ulici pod ŽST, bus odjíždí v 08:28 v pracovní dny. Jízdné do 50,- Kč.

Jak se dostat zpět: Vlakem nebo busem ze Železné Rudy, Alžbětín.

 

Možnosti občerstvení na trase: osada Eck, horská chata na Gr. Arber,

rest. u Kl. Arber See (Malé Javorské jezero), Brennes, Železná Ruda - Alžbětín.

 

Kait_3w

Na úpatí Malého Javoru (Kl. Arber). Vlevo uprostřed Schwarzeck,

vpravo v pozadí oba vrcholky Ostrého.

Mezi pohořími Kaitersberg a Královský hvozd se rozkládá

malebné údolí Lammer Winkel.

 

Kait_4w

Na Velkém Javoru (Gr. Arber), vlevo v pozadí Pancíř

 

Doporučené mapy:

Fritsch     1:35 000 – Lammer Winkel, Kaitersberg, Osser, Arber

Fritsch     1:50 000 – Rund um den Arber

Kompass    1:50 000 – Nőrdlicher Bayerischer Wald

(Mapy lze nakoupit i v hotelu v sedle Eck)

Vyhledejte si spojení

Zkontrolujte si předpověď počasí

 

0615

 

Trasa pro cykloturisty - pohodáře

Zámek Červené Poříčí – hrad Roupov – Dobřany - Plzeň

 

Trasa: Červené Poříčí, ŽST – Červené Poříčí, zámek – Lhovice –

po cyklotrase (CT) č. 38: Vřeskovice –zříc. hradu Roupov – Otěšice,

po CT č. 2185 – Soběkury, po CT 3A/3 přes Dnešice –

Chlumčany u Dobřan, ŽST – Dobřany – Dobřánky – Lhota – Valcha – Plzeň Bory.

Délka trasy jen 38 km

 

Roupov_w

Zřícenina hradu nad obcí Roupov, vystavěného v l. 1380–93.

Po r. 1817 zpustlý hrad rozebírán na obnovu vyhořelého Merklína.

Z pův. stavby zachováno obvodové zdivo dvoupatrového paláce, z pozdně gotické přestavby

konce 15. stol. opevnění předhradí se 2 baštami, torzo vstupního křídla s bránou,

válcová obranná věž a originální hradní kuchyně se štíhlým osmibokým komínem.

Vstup volný.

 

Dobrany_w

Dobřany: Jednou z nejzajímavějších barokních staveb v Čechách

je přístupný kostel sv. Víta  u nám. T. G. Masaryka – dvanáctiboká centrála

s lucernovou vížkou a 4 portály, vrcholné dílo J. Augustona z r. 1733.

V interiéru barokní fresky, baldachýnový dvojoltář se sochařskou výzdobou

 

Zajímavosti na trase:

Přístupný renesanční zámek Červené Poříčí

Roupov: volně přístupná romantická zřícenina gotického hradu

Dobřany: barokní kostel sv. Víta, barokní trojobloukový kamenný most, infocentrum

 

Doporučená mapa KČT č. 32 – Přešticko

V textové části této mapy naleznete celou řadu

aktualizovaných informaci ke všem zajímavým objektům v okolí.

 

Možnosti občerstvení na trase: Červené Poříčí, Soběkury, Dobřany, Lhota

 

Doporučené spojení do Červeného Poříčí osobním vlakem s možností dopravy kol.

Vyhledejte si spojení

Zkontrolujte si předpověď počasí

 

0915

 

Výlet do srdce zelené střechy Evropy

CHKO Český les s rozhlednou na vrcholu Havran

s využitím víkendového cyklobusu

 

P5160058a_Havran_w

Rozhledna na vrchu Havran (894 m n.m.)

– dříve vojenská hláska radiotechnického průzkumu v těsné blízkosti

hranice s tehdejším sousedem a nepřítelem – Západním Německem.

Ocelová věž, původně určená k demontáži, byla opravena a od r. 2014

slouží veřejnosti. Z vyhlídkového ochozu je úžasný, ničím nerušený

kruhový rozhled. Celoročně volně přístupná.

 

P5160063_Stoupa_w

Josefovo údolí u zaniklé osady Stoupa,

jedné z mnoha zlikvidovaných v Českém lese

v rámci budování Železné opony.

 

Východiště i cíl: osada Stará Knížecí Huť, 18 km jz. od Tachova

Okružní trasa: S.K.H. – po zelené Huťský rybník – po žluté Pod Mlýnským vrchem

– býv. osada Zlatý Potok – po zelené Pod Havranem – Křížový kámen CZ/D

Havran (Rabenberg)  - po modré U altánku – po červené Stoupa

– Pod Červeným vrchem – Stará Knížecí Huť.

Celková délka trasy 16,5 km.

 

Trasa pro zdatné výletníky vede převážně po zpevněných lesních cestách.

Cyklisté zajisté využijí lákavých kvalitních asfaltových lesních cest k zajížďkám

např. do osady Ostrůvek, Šelmberk, nebo Zadní Zahájí CZ/D.

Značení na trase zajišťuje KČT – Značkařský obvod Tachov.

 

Možnost občerstvení na trase v osadě Zlatý Potok (bez záruky)

 

Jak se tam dostat:

Autobusem s vlekem pro jízdní kola (cyklobus Mže)  - jezdí v So, Ne a svátky

po trase Plzeň, Stříbro, Bor, Tachov, Lesná od 1. května do 28. září.

 

Autem do osady Stará Knížecí Huť:

Z Tachova za 28 min., z Domažlic 90 min., z Plzně 105 min.

 

Doporučená mapa KČT č. 28 – Český les  sever

 Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

1115

.

.

Kam, když je v nížině inverze? Přece na Šumavu!

Hřebenovka přes Můstecký hřbet

 

Inverze_w

Když jinovatka na rozhraní inverze pocukruje krajinu

 

Pancir_w

Slunce, teplo a modrá obloha v polohách nad tisíci metry

vás spolehlivě nabije na celý týden

(Pancíř, 1214 m)

 

Prenet_w

Prenet, v pozadí kaple sv. Kunhuty.

Možnost občerstvení na Prenetu bohužel zanikla.

 

Špičák, ŽST – Špičácké sedlo – Pancíř (1214 m) – Habr (1203 m) – Můstek (1234,5 m) – Prenet – Křížový vrch – Zelená Lhota, ŽST.

Délka trasy 16,0 km

 

Trasu je možno si zpestřit odbočením u TIM Můstek, rozc. z hřebenovky po modré TZT

ke kapličce na Suchých Studánkách a po neznačené zpevněné cestě přes Ovčí louky

se u TIM Na sjezdovce opět napojit na červenou hřebenovku.

 

Možnost občerstvení: horská chata Pancíř, hotel Zach u ŽST Zelená Lhota

 

Doporučená mapa KČT č. 64 – Šumava Železnorudsko

Vyhledejte si vlakové spojení

 

Upozornění: na žel. trati Klatovy – Železná Ruda může být výluka, náhradní autobusová přeprava zastavuje výhodně i na Špičáckém sedle. Při návratu zastavují busy na křižovatce 500 m pod ŽST Zelená Lhota.

 

1215

.

.

Když adventní sníh ozdobí krajinu:

Zámecký park Březina, hrad Salon a Hradiště

 

Lokalita se nalézá na Rokycansku, v záp. části přírodního parku Radeč.

Nejznámějším majitelem zámeckého areálu byl hrabě Kašpar Maria

ze Šternberka (1761 - 1838), věhlasný přírodopisec a spoluzakladatel

Muzea Království českého, který na zámku shromáždil paleontologické sbírky

a při zámku založil botanickou zahradu s cizokrajnými rostlinami.

Šternberkové vlastnili Březinu až do r. 1939; v devadesátých

letech minulého století jim byl zámek v restituci vrácen.

 

Salon_w

Jižně od zámku na skalním ostrohu nad lesním rybníčkem

stojí zřícenina hrádku Salon.

 

Salon2_w

První zmínka o hradu Salon je z roku 1389, kdy byl majitelem

Jindřich ze Šternberka. Počátkem 17. století byl v zástavním držení

Jana z Klenové, v roce 1661 označován již jako pustý.

 

Vhodným doplňkem zimní procházky je výstup na vrch Hradiště (619 m)

s vyhlídkovým altánem. Vede k němu krátká červená významová odbočka.

 

Jak se tam dostat:

Vlakem do obce Stupno (trať Chrást – Radnice) a 3 km po zelené TZT.

Autem do obce Březina, parkoviště u zámku.

Z  Plzně 32 min., z Rokycan 13 min.

 

Doporučená mapa KČT č. 34 – Brdy a Rokycansko

 

0116

 

Výlet pro pěší:

Ošelín, ŽST  - Kosí potok - Josefova Huť – Pavlovice, ŽST 

 

DSCN0408w

Lávka přes Kosí potok u stejnojmenné osady, na soutoku se Mží

 

Navržená trasa vede téměř po celé délce malebným a romantickým kaňonem řeky Mže.

Po sestoupení po zelené TZT od žst. Ošelín k řece, k TIM U Mže

již trasa dále pokračuje až do cíle výletu po červené TZT. Trasa vede po lávce přes

legendární Kosí (též Kosový) potok ve stejnojmenné chatové osadě na soutoku se Mží.

Krátkým odbočením z údolí Mže je krátký průchod osadou Vížka. Odměnou za vynaložené úsilí

bude možnost občerstvení ve stylové restauraci „Za řekou“ v Josefově Huti.

Odtud už je to k ŽST Pavlovice pouhý kilometr.

 

Řeka Mže:

Pramení na území SRN ve střední části Českého lesa u obce Asch v nadm. výšce 700 m.

V SRN nese název Reichenbach. Z toků západních Čech má největší plochu povodí (1828 km2), délka toku je 106,5 km. Pro vodáky je splavná od vodní nádrže Lučina.

Soutokem s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka.

 

Josefova Huť:

V obci býv. železárny, později velká celulózka, při jejím zrušení v r. 1932

přišlo o práci 850 zaměstnanců. K vidění jsou původní industriální objekty a významný vodní náhon.

 

Jak se tam dostat: vlakem na chebské trati do žst.  Ošelín

Doporučená mapa KČT č. 28 – Český les  sever

 

P.S.: Počasí občas připomíná cosi mezi říjnem a březnem, ale rozhodně nikoli leden a čas výletů na běžkách. Pokud by přece jen sníh napadl, je pro běžkaře k dispozici nabídka tipů zde.

0316

 

Průběhová trasa pěšího výletu vhodného i pro rodiče s dětmi

Předjarním polesím Vysoká

 

vysoka_w

Polesí Vysoká - rozlehlý zalesněný hřbet uzavírající od jihu Plzeňskou kotlinu.

Podloží z břidlic a spilitů je završeno buližníkovými skalkami.

 

Jelení vrch (522 m), Vysoká (519 m) a skalka Kozí vrch (490 m)

- tři nejvyšší vrcholy polesí Vysoká, v trojúhelníku obcí Předenice, Dobřany, Štěnovice.

Na jmenovaných vrcholech a v jejich okolí jsou zřetelné skalní hřebínky a četné roztroušené buližníkové kamýky s tajemnými zákoutími, lákajícími k prozkoumání.

Kamýky - skalní výchozy dosahující až 7 metrů, jsou využívané jako lezecký cvičný terén.

 

Východiště v Předenicích a pak stále po zelené TZT přes Jelení vrch a TIM Vysoká, rozc.

do cíle ve Štěnovicích. Délka 10 km.

 

Jak se tam dostat:

Obce Předenice i Štěnovice jsou dostupné linkovými autobusy ČSAD.

 

Možnost občerstvení ve Štěnovicích.

Doporučená mapa KČT č. 32 – Přešticko

 Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

 

0416

 

Tip na výlet pro cykloturisty i pro pěší

Údolím Klabavy mezi Dobříví a Strašicemi

Navržená trasa v tomto malebném koutu Rokycanska a v těsném sousedství CHKO Brdy

poskytuje na krátkém úseku mnoho krás a zajímavostí.

 

Východiště pro cykloturisty: vodní hamr v Dobřívi: technická památka ze 16. stol. je pro

veřejnost otevřena od 1. dubna do 31. října, od středy do neděle, od 9 do 17 hod..

 

Dobriv_hamr_w

Hamr v Dobřívi

Vantroky - dřevěné koryto, slouží pro přívod vody pro pohon hamru

z Huťského rybníku nad hamrem. Vantroky mlýnů a hamrů byly obvykle vyrobeny

z fošen a byly opatřeny stavidly. Navazovaly na mlýnský náhon a vedly vodu ke kolu.

Zajišťovaly regulovatelný a usměrněný proud vody pro pohon.

 

Z Dobříva do Strašic vede lesní pěší modrá turistická trasa i cyklotrasa krásným tichým údolím Klabavy. Délka trasy z Dobříva do Strašic je jen 6,5 km. Vhodné i pro rodiny s dětmi a seniory.

 

Ve Strašicích určitě stojí za návštěvu

Muzeum Středních Brd

Otevřeno od 1. dubna do 30. září, od úterý do neděle, od 10 – 17 hod.,

www.muzeumstrasice.eu, tel. 371 595 959

 

Strasice_muzeum_w

Návštěvníky jistě zaujme expozice militarií a vojenské techniky

 

Strasice_muzeum2_w

Dalšími expozicemi jsou přírodniny, hornictví, geologie, kuchyně

aneb jak se žilo dříve, les a příroda ve službách člověku

 

Autem do Strašic:

Z Plzně za 35 min., z Rokycan 25 min., z Klatov za 90 min..

 

Doporučená mapa KČT č. 34 – Brdy a Rokycansko

 Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

 

0516

 

Pěší výlet svěží jarní přírodou šumavským podhořím

na rozhlednu Svatá Markéta a k poutnímu místu Dobrá Voda

Délka trasy jen 14,5 km

 

Východiště a trasa:  od železniční stanice Bezděkov u Klatov (0. km)

po modré značce přes obec Soustov a Dlažov k TIM Dlažov, rozc.

a dále po žluté k rozhledně na vrch Svatá Markéta (642 m), (9. km).

 

P5240018w

Záp. od obce Dlažov, na vrchu Sv. Markéta stojí kaple a nová dřevěná rozhledna,

výška vyhlídkové plošiny 19,2 m, celoročně volně přístupná.

 

Od rozhledny dále po žluté kolem zajímavého vrchu Na Pohoří (624 m)

do poutního místa Dobrá Voda a dále po zelené značce podél kalvárie (křížové cesty)

do obce Pocinovice (14. km) a k žst.

 

P5240027w

Dobrá Voda - poutní místo s křížovou cestou nedaleko Pocinovic.

Poutní kaple P. Marie Bolestné z r. 1872. Menší kaple se stálým pramenem

údajně léčivé vody byla postavena na místě původní dřevěné kaple, vyhořelé v r. 1908.

 

Pocinovice: pův. název obce Podsínovice podle vrchu Sínová (nyní Na Pohoří),

na němž drželi Chodové stráže s výhledem také do Nýrského průsmyku.

Na návsi kostel sv. Anny z poč. 19. stol. Pamětní deska řídícího učitele B. Kalivody,

popraveného nacisty.

Od r. 1995 vesnická památková zóna (několik přízemních roubených domů šumavského typu).

 

Z Bezděkova do Soustova vede trasa souběžně se Spiessovou naučnou stezkou (dl. 16 km, 6 zastavení, krásné výhledy, hist. obce Bezděkov, zámek Tetětice,

přírodní pam. Tupadelské skály, život a dílo romanopisce a divadelního dramatika Ch. H. Spiesse.

 

Možnost občerstvení: restaurace v Pocinovicích

Doporučená mapa KČT 64 – Šumava Železnorudsko

Odkaz na další rozhledny a vyhlídková místa v Plzeňském kraji zde.

 

 

0616

 

Pěší výlet pro zdatné turisty

Hamry – Stateček – Ostrý – Malý Ostrý

(po naučné stezce Hamry – Ostrý)

Délka trasy 15 km včetně cesty zpět

 

Východiště a trasa: Hamry, most (0) – Stateček (4,5) – Ostrý, CZ/D (7)

-  Malý Ostrý / Kleiner Osser (7,6)

 

Hamry: v 18. a 19. stol. sklářská huť a brusírna. Kostel P. Marie Bolestné (Kollerův kostel) z r. 1773 byl opraven díky darům odsunutých starousedlíků, obnovena i křížová cesta kombinující pův. zast. a nové plastiky klatovského výtvarníka G. Fifky. Z Hamrů na Ostrý vede pěší trasa po modré značce, na německé straně z Ostrého na Malý Ostrý po červené značce.

 

Stateček: důležitá křižovatka turistických tras na šumavské magistrále procházející Králováckým hvozdem, v místě býv. usedlosti a sklárny. Cca 100 m sev. vyhlídkové místo do Úhlavského údolí a na Můstecký hřbet. Cca 150 m záp. směrem po červené zajímavá roubená Oslí studánka – dříve sloužila jako zdroj vody pro usedlost na Statečku.

 

Ostrý: (Grosser Osser, 1293 m) dvojvrchol považovaný za nejkrásnější horu horského hřebene a přírodní památky Královský hvozd. Typická silueta celých jz. Čech i přilehlého Bavorska je nazývána „Prsa Matky Boží“. Pod vrcholem s křížem oblíbená sezónní horská chata s krásnými rozhledy na Šumavu, Český les, vnitrozemí Čech, část Bavorska; za mimořádné dohlednosti jsou vidět i Alpy nebo plzeňské sídliště Lochotín.

 

Ostrymaly_w

Kleiner Osser (Malý Ostrý, 1266 m) je vzdálen od Ostrého 600 m (v pozadí) a oddělen sedlem mezi vrcholy s poutní kaplí a hist. hraničním kamenem z r. 1772 se státními znaky. V 16. stol. zde asi stávala pomezní strážnice. Na vrcholu Malého Ostrého je vztyčen dřevěný kříž s vrcholovou knihou, pod ním pamětní deska zahynulým příslušníkům Bergwachtu (něm. Horská služba). Pův. tur. chata Waldvereinu postavena v r. 1897.

 

Ostry_w

Boční snímek dvojvrcholu zv. „Prsa Matky Boží“ z překrásné hřebenové trasy Ostrý – Kokrháče – Svaroh – Jezerní hora atd.. Vlevo Kleiner Osser/Malý Ostrý, vpravo Grosser Osser/Ostrý). Oba vrcholy leží na bavorské straně.

 

Průběhová NS Hamry - Ostrý - východiště obec Hamry, cíl Ostrý, 13 zastavení. Téma: Králováci, sklářství na Šumavě, Horská služba, Královský hvozd, fauna a flora. Převýšení 663 m. NS není ve správě KČT.

 

Jak se tam dostat:

Do Hamrů nejlépe autem (event. vlakem do žst. Hojsova Stráž – Hamry)

Z Plzně jen 70 min., z Klatov jen 35 min., z Domažlic jen 45 min.

 

Možnost občerstvení: restaurace v Hamrech a na Ostrém

Doporučená mapa KČT 64 – Šumava Železnorudsko a KČT 63 - Chodsko

 

0716

 

Okružní výlet pro zdatné cykloturisty

přes Písek a Lipno za památkou v Luhově,

s vykoupáním ve vodní nádrži Hracholusky

 

Trasa: Plzeň (0.) – Radčice – Malesice - Město Touškov (10,5.) – Písek (17.) – Lipno –

Luhov – Čerňovice –  Nový most přes Hracholuskou přehradu, (26,5.) – Pňovany (30,5.)

– Nová Jezná – Plešnice - Bdeněves – Kozolupy (41,5.) – Vochov – Křimice – Plzeň (53.)

Délka trasy 53 km

 

Trasa vede krásnou krajinou po značených cyklotrasách a po silnicích s klidným provozem.

Doporučená možnost vykoupání ve vodní nádrži Hracholusky je u Nového mostu

mezi Čerňovicemi a Pňovany, u přírodní památky Čerňovice

(skalní výchoz fylitu s výskytem teplomilných druhů rostlin; 0,7 ha;  na levém břehu u mostu) 

 

Luhov_w

Barokní zámek Luhov je skutečným překvapením a lahůdkou pro cyklisty.

Kromě dobově zařízených komnat je přízemí zámku věnováno expozici

a vývoji jízdních od historických až po kola závodní.

 

Luhov1_w

Ve sbírce je přes 100 exponátů souvisejících s cyklistikou - sedel, řídítek,

rámů, zvonků, hustilek, svítilen, bidonů, brzd, přehazovaček a pod., s plaketami,

dresy vítězů a fotografiemi z klíčových okamžiků cyklistických závodů.

Zámek je pro veřejnost otevřen od května do září o sobotách a nedělích 10 - 17 hodin. 

Součástí zámku je architektonicky zajímavá renesanční sýpka,

za kterou se nalézá okrouhlý rybník a park ve stylu anglické zahrady.

Vstupné je dobrovolné. www.zamekluhov.cz

 

Jak se dostat do Luhova jinak:

Nejlépe autem - z Plzně jen 37 min., z Tachova 70 min., z Rokycan 58 min., z Klatov jen 80 min.

V pracovní dny i busem.

 

Možnost občerstvení: téměř v každé obci

Doporučená mapa KČT 31 – Plzeňsko

 

1016

 

Pěší výlet romantickou podzimní krajinou po naučné stezce

Dolování v okolí Michalových Hor

 

Proč právě tam:

Obec Michalovy Hory s hornickou tradicí sahající až do 15. století se rozkládá

na svazích a v hlubokém údolí Kosího potoka. V době hornické prosperity byla ves Michalsberg

v majetku zámožného revírníka Kašpara Šlika. Lokalita se složitým geoprofilem je bohatá na rudy obsahující měď, stříbro, olovo, kobalt a nikl. Po povrchové i hlubinné těžbě ručním způsobem

zejména ve svazích dominantního Lazurového vrchu zůstalo dodnes mnoho štol a jeskyněk,

a to i přesto, že mnohé již byly zasypány. Zřetelné pozůstatky po těžbě jsou patrné

zvláště v těsné blízkosti skalnatého ostrohu, na němž stával hrádek Michalšperk.

 

Naučná dvoukilometrová stezka Dolování v okolí Michalových Hor vás provede

po památkách, zajímavostech důlní činnosti a opuštěných důlních dílech,

ke štolám sv. Michala, sv. Barbory a Jakuba  - dnes zimovišť netopýrů i na vyhlídkové místo.

 

PB011585ww

Na trase jsou bodové informační panely s podrobným popisem,

důlními dokumenty, nákresy, dobovými fotografiemi a

 mapkami s  trasou NS.

 

Členitá krajina kolem Michalových Hor poskytuje právě na podzim nádherné daleké výhledy

do údolí i na okolní pláně, pestře zbarvené žloutnoucími modříny i rudými javory.

 

PB011587ww

Třešní na dortu je vyhlídkový altán na svahu nad obcí

 

PB011584ww

 

Trasa naučné stezky má počátek v obci, u objektu býv. horního úřadu.

Protože se jedná o novou NS, není dosud zakreslena v mapách,

přesto pro snadnou orientaci v krajině lze doporučit turistické mapy

KČT 28 – Český les sever a KČT 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně

 

Jak se tam dostat:

Autem do obce Michalovy Hory z Plzně 85 min., z Tachova 25 min.,

nebo pěšky malebnou krajinou ze žst. Chodová Plané u Mariánských Lázní.

 

(Tajný tip: baterku s sebou)

 

0916

 

Tip na pěší výlet po zajímavostech v okolí Lužan

Prohlídka zámku a anglického parku v Lužanech

a naučná stezka Živé paměti krajiny Lužan

 

luzany_w

Renesanční zámek Lužany stojí na L. břehu Úhlavy

v obci Lužany na Přešticku,

ze tří stran obklopený anglickým parkem a užitkovou zahradou.

 

luzany1_w

V parku se zachovala řada vzácných dřevin.

Mezi nejvzácnější patří mohutný liliovník tulipánokvětý, ořešák černý,

jinan dvoulaločný nebo metasekvoj tisovcovitá.

 

 

V roce 1886 zakoupil přeštický rodák Josef Hlávka panství i se zámkem

a poté jej nechal podle svých představ přestavět do dnešní podoby.

Zámek i celý svůj majetek později J.H. odkázal nadaci

„Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových“, nejstarší české nadaci,

které patří dodnes. Zámek je veřejnosti přístupný jen příležitostně.

Přesto slouží představitelům vědy a kultury, vybraným studentům vysokých škol,

vedení vysokých škol, fakult a pracovišť akademie věd.

Prohlídky pro veřejnost v září 2016

ve dnech 3.9., 4.9., 10.9., 11.9. od 9:00 do 16:30 hod.

 

Kdo byl Josef Hlávka:

Josef Hlávka (1831 Přeštice - 1908 Praha), český architekt,

významný stavební podnikatel, politik, mecenáš. Později se stal zakladatelem

a presidentem České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy a umění.

 

Po prohlídce zámku lze pokračovat po okružní naučné stezce Živé paměti krajiny Lužan.

Celková trasa NS: Východiště NS je u ŽST Lužany –zámek – Lužany, most

– Zelená Hora – (odb. 450 m na Lužanskou horu) – Nezdice – Zelené – Lužany.

Délka NS 9,5 km, 8 zastavení, téma: lidé, krajina, drobné stavby v přírodě, socha sv. Vojtěcha.

Trasa NS je značena stylovými dřevěnými směrovkami, není ve správě KČT.

 

Možnost občerstvení: Lužany (hostinec U Burianů)

 

Doporučená mapa KČT č. 32 – Přešticko

Obec Lužany je dobře dostupná vlakem i a busem.

Vyhledejte si spojení

 

 

1216

 

Pěší výlet pro Plzeňany pro zklidnění v adventním čase

k přírodní památce

Malesická skála a zaniklému Kyjovskému hrádku

Celková délka trasy 5 km

Trasa pěkným lesem vhodná i pro seniory a rodiny s dětmi nezabere víc než 3 hodiny.

 

Východiště: Radčice, MHD. Od můstku přes potok u zastávky MHD po zelené značce, malebnou zástavbou rodinnými se zahrádkami k radčické kapli, po zpevněné lesní cestě (neznačená) na vrchol stoupání, po kontaktu se žlutou značkou odbočit vlevo k lesu

a dále po žluté až do Malesic. Cíl: Malesice, MHD.

 

Malesickaskala_w

PP Malesická skála u značené turistické trasy Chotíkov - Malesice

 

Nepřehlédnutelná skalní věž ve svahu nad Chotíkovským potokem, snadno přístupná

krátkou dbočkou ze žluté TZT 6624. Vedle neobvyklého tvaru je skála cenná

i z geologického hlediska, zřetelným postupným vrstvením karbonských sedimentů

s rozdílnou stabilitou, především pískovcem a slepenci.

 

Malesickaskala2_w

Stáří Malesické skály se odhaduje na 300 mil. let!

 

Od Malesické skály dále po žluté je další odbočka

býv. Kyjovskému hrádku ze 14. Století.

 

Kyjov_w

Hrádek Kyjov byl součástí malesického statku

a ve vědomí starousedlíků po něm zůstal jen pomístní název lesa Kyjov

s určením Na pustém zámku a nejasné pověsti o zakopaných pokladech.

Dnes lze z hradu Kyjova sotva objevit hradiště a zbytky příkopu,

oddělujícího je od roviny s prohlubeninou uprostřed.

 

Vyhledejte si vhodné autobusové spojení MHD zde.

Doporučená mapa KČT: 31 - Plzeňsko

 

0317

 

Okružní trasa výletu pro pěší

ze Staňkova přes zříceninu hradu Lacembok

a vyhlídkovou věž Čermná, po NS Po stopách Jiráskovy Lucerny

 

PA280068w

Vyhlídkové místo u Čermné je jedním z mnoha vyhlídkových míst

na Domažlicku, patřících do projektu minirozhleden.

 

Trasa vychází ze Staňkova, ŽST (0.) směrem severním po NS Po stopách Jiráskovy Lucerny

(viz info tabule před nádražím). 300 m po opuštění nádraží se napojíme na křižovatce

na modrou TZT, mineme pěkně udržovaný hřbitov po levici a vrch Mastník s půvabnou

kruhovou kaplí P.Marie Lurdské po pravici. Po modré dojdeme na rozcestí Holubí hlava, háj.,

odtud trasa výletu pokračuje již po žluté TZT nad rybníky Vížka I a Vížka II ke zřícenině Lacembok (3,5.). V místě zříceniny gotického hradu jsou dobře zachovalé fortifikační příkopy, valy

a hluboká cisterna. Pokračujeme dále po žluté přes obec Krchleby, proslulou úžasnými

Krchlebskými koláči. Cca 1 km za východním okrajem obce žlutou opustíme a pokračujeme

po lesní cestě přímo na jih, kolem lesního rybníčku nás tato cesta dovede na návrší zv. Křemel (450 m) s dřevěnou vyhlídkovou věží (8). Výhled z plošiny věže je opravdu impozantní, na obzoru zaujme především hřeben Českého lesa s dominantním Čerchovem (1042 m) a hřeben Všerubské vrchoviny s vrchy Lišák (710 m) a Jezvinec (739 m). Od vyhlídkové věže sestoupíme po panelové cestě

do obce Čermná a po místní komunikaci směrem západním ke kontaktu opět

NS Po stopách Jiráskovy Lucerny, která nás dovede do obce Hlohová (12.)

s pěkným barokním kostem Sv. Jiljí. Z Hlohové po polní cestě s dalekými výhledy

přímo směrem severním návrat do východiště Staňkov, ŽST (14.).

 

Celková délka trasy je 14 km

Možnost občerstvení: Staňkov, Čermná

Vyhledejte si spojení busem i vlakem zde.

Autem do východiště: z Plzně 40 min. z Domažlic 25 min.

Doporučená mapa KČT č. 32 - Přešticko

 

0417

 

Výlet do melancholické krajiny

prameniště Úterského potoka, k PR Blažejský rybník a Branišovskému vrchu

 

Východiště: obec Bezvěrov na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje.

 

blazej_w

Jv. od dominantních vrchů Třebouňského (825 m) a Branišovského (813 m),

v mělkém tichém údolí, které je prameništěm Úterského potoka,

se nalézá v katastru obcí Branišov a Nežichov malézá magická

Evropsky významná lokalita a přírodní rezervace Blažejský rybník.

 

blazej2_w

Ozdobou jižního břehu rybníku je ruina poutního barokního

kostela sv. Blažeje a památná Blažejská lípa

 

blazej1_w

Hlavním předmětem ochrany je zachovalá mozaika přírodních stanovišť

– především vlhkých a podmáčených biotopů a na ně vázané vzácné flory a fauny

 

branisov_w

Branišovský vrch (813 m) - podružný vrchol vyššího Třebouňského vrchu.

Tento kdysi bezlesý vrch je zajímavý kromě zajímavých rytmických skalních výchozů 

také tím, že se zde na přelomu 18. a 19. století nacházela jedna z astronomických pozorovatelen významného astronoma, vědce, geodeta Aloise Martina Davida (1757-1836). Zdejšímu rodáku a jeho odkazu je věnována i okružní naučná stezka, která má počátek

i konec v Klášteru Teplá a spojuje místa spjatá se životem tohoto význačného učence, premonstráta a následně i řediteli pražské hvězdárny v Klementinu.

 

Přijměte pozvání do oblasti, která je jako stvořená pro brouzdání pastvinami

kolem Blažejského rybníku, prameništěm Úterského potoka, s dalekými výhledy

z hřebene Branišovského vrchu.

Tichá krajina je zcela vzdálena od civilizačního neklidu a věříme,

že výlet ve vás zanechá nezapomenutelný dojem.

 

Tajný tip:

Na jv. úbočí Branišovského vrchu je vztyčen kámen symbolizující

průsečík 13° východní délky a 50°severní šířky.

Ideální motivace pro hledače zajímavých objektů.

13_50_w

 

Vyhledejte si spojení busem zde.

Autem do Bezvěrova z Plzně 40 min., z Tachova 60 min., ze Stříbra 45 min.

Doporučená mapa KČT č. 2 – Slavkovský les a Mariánské Lázně a 31 - Plzeňsko

 

0816

 

Výlet ve Všerubské vrchovině, lze absolvovat pěšky i na kole.

Tajemné menhiry, historický hraniční kámen,

Červené Dřevo, Medvědí kaple a NS Pod Medvědí kaplí

 

Všerubská vrchovina je členitá vrchovina na česko-německé hranici.

Protáhlé pohoří o rozloze 487 km2 od sebe odděluje Český les a Šumavu.

Nejvyšším vrcholem je něm. Geleitsberg (773 m), v ČR Kameňák (751 m);

oba vrcholy v těsné blízkosti hraničního přechodu Svatá Kateřina/Gaishof.

Všerubskou vrchovinou i tentokrát doporučenou lokalitou prochází

hlavní evropské rozvodí Labe–Dunaj.

 

medvedikaple_w

Medvědí kaple (též Kaple sv. Bernarda) pochází z konce 18. stol.,

značně zchátralá opravena v r. 1992.

 

P6150040w

Jižně od kaple se nachází zajímavé seskupení kamenů s menhiry,

svědčící o tom, že místo bylo posvátné již dříve, zřejmě ve středověku.

Přírodní památka Svatý Bernard (0,73 ha), vyhl. 1990 je geologickou zvláštností

se skalními výchozy amfibolického gabronoritu, charakteristickou horninou

jižní části kdyňského masívu.

 

cervenedrevo_w

Červené Dřevo (. Rothenbaum) malebná víska Rothenbaum ležela mezi lesy

záp. od Chudenína, nejstarší a největší z 10 německých vsí v bezprostřední blízkosti Fleků.

Podle pověsti vzniklo pojmenování osady podle stromu, jehož kmen vydlabal pastýř z nedalekých Fleků, vnitřek potřel červenou barvou a vložil tam vlastnoručně vyřezávaný mariánský obrázek. Náhodou objevil místo salcburský a řezenský kanovník Fridrich Lammingen z Albenreuthu při lovu

na svém koutském panství a nechal zde vystavět farní kostel Panny Marie Bolestné (r. 1680),

kolem kterého vznikla záhy ves na památku pojmenovaná Červené Dřevo.

Kostel měl třípatrovou věž se 3 zvony, cibulovitou bání a lucernou.

Vyhořel 3.V.1953, zcela zbourán 20.12.1957,

dochovány jsou pietně obnovené základy farního kostela.

cervenedrevo2_w

Zdejší krajina byla citlivě utvářena a obhospodařována člověkem, ale po roce 1945

byla poznamenána odsunem německého obyvatelstva a vznikem hraničního pásma.

V r. 1946 byli odtud odsunuti všichni obyvatelé osady,

ta potom rychle chátrala, až zanikla docela.

Podobný osud potkal též obce Chudenín, Fleky, Sruby, Liščí, Pleš a další.

 

NS Krajinou pod Medvědí kaplí  - okružní NS, dl. 13 km, 6 zastavení,

východiště a cíl v obci Chudenín. Přír. a hist. zajímavosti v okolí obce Chudenín,

Červené Dřevo, Fleky, vrch Lišák, Medvědí kaple a nedaleký tajemný geologický útvar.

NS je ve správě obce Chudenín, značení ve spolupráci s KČT.

 

Fleky_w

Historický hraniční kámen z r. 1766 na turistickém hraničním přechodu Fleky/Hofberg

 

Jak se tam dostat:

Nejlépe autem, ideálním východištěm je místo zv. Liščí hájovna s parkovištěm

na silnici mezi Chudenínem a Všeruby, záp. od Nýrska.

Autem z Plzně 85 min., z Klatov 40 min., z Domažlic 35 min.

Doporučená mapa KČT 63 - Chodsko

 

0517

 

Pěší výlet malebnou krajinou Klatovska

 Z Klatov přes Barák do Plánice

přírodním parkem Plánický hřeben

 

Trasa má počátek na klatovském náměstí, pod Černou věží, u směrovníku umístěného

přímo u vstupu do jezuitských katakomb. Vydejme se po žluté turistické značené trase

vzhůru Plánickou ulicí a Plánickým předměstím do Čínova s pěkně upraveným parkem

u obecního rybníka, se stylizovanou zvonicí a dalšími uměleckými artefakty. 

Na sestupu do Kydlin mineme gotický kostel sv. Václava z r. 1352. Při výstupu na vrch Barák

se zdaleka viditelným vysílačem se otevírá daleký výhled severním směrem na Obytce a Bolešiny. Rozcestník pod vysílačem (700 m) je nejvyšším bodem tohoto výletu a jistě přijde vhod pauza

na občerstvení na nedalekých kamenech s měkkým mechem.

Sestup z Baráku do Habartic úpatím vrchu Karkule nabízí krásné výhledy na Habartice a Kvaslice. Poetická lokalita kolem Vracova s rozložitými lípami je malou perličkou na této cestě.

Při klesání od Vracovské hory už je Plánice jako na dlani. Dominantními stavbami jsou

barokní kostel sv. Blažeje v popředí a věž empírové radnice v centru města.

 

krizik_2w

Třešní na dortu celého výletu je zrekonstruovaný rodný domek

zdejšího slavného rodáka Ing. Františka Křižíka

(elektrotechnik, vynálezce, podnikatel), dnes muzeum

krizik_1w

Moderně pojatá expozice zahrnuje mnoho zajímavě prezentovaných

dobových fotografií, plánů elektrotechnických zařízení,

funkční elektrické čerpadlo i slavná oblouková lampa.

 

planice_w

Pozoruhodné schodiště ke kostelu sv. Blažeje

 

Rodný domek a muzeum Fr. Křižíka – otevírací doba:
1.5. - 30.5.  pouze víkendy

1.6. - 30.9.  úterý - neděle: (pondělí uzavřeno)

10,00 - 17,00 hod.  (poslední návštěva v 16,15)

 -

Turistické značení na trase je v péči Značkařského obvodu Klatovy.

Trasa vede z 20% po zpevněných komunikacích, převážně však po lesních a polních cestách.

Nenáročný profil trasy je vhodný i pro zdatné seniory.

 

Délka trasy 15,5 km

Občerstvení na trase: Klatovy, Plánice

 Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

 

Doprava zpět do Klatov busem, vyhledejte si spojení zde.

Doporučená mapa KČT: 64 – Železnorudsko

 

 

1116

 

Pěší výlet do přírodního parku Kornatický potok

aneb na krátké trase mnoho zajímavostí, zejména

Mariina skála s vyhlídkovým altánem

Celková délka trasy 14,5 km

 

PP Kornatický potok:  (2662 ha, vyhl. v r. 2001) – územím přírodního parku,

který chrání pův. flóru a faunu s výskytem vzácných druhů rostlin a bezobratlých živočichů,

protéká řeka Úslava a Kornatický potok a jeho součástí je přírodní rezervace Lopata

se stejnojmennou zříceninou hradu.

 

Východiště průběhové trasy: Nezvěstice, ŽST (0.) – po žluté TZT č. 6613 směrem

k TIM Varta (1,5.) s vyhlídkovým místem nad zákrutem Úslavy – Mariina skála (5.) s Mariinou vyhlídkou – Pod Lopatou (6,5.) s možností prohlídky zříc. hradu Lopata

– Neslívský ryb, rozc. (7,5.) a Neslívský rybník (8.). Z TIM Neslívský ryb., rozc.

pokračovat dále po zelené TZT č. 3613 ve směru k TIM Kozel, mysl. (10,5.).

Odtud po naučné stezce Okolo Kozluzámku Kozel a zámeckou zahradou

k TIM Kozel rybník (11,5.). Po mostu přes Úslavu po modré TZT č. 1431 dubovou alejí

do cíle, k TIM Šťáhlavy, ŽST (14,5.).

 

Mariinavyhlidka_w

Mariina skála, na vrcholu dřevěný vyhlídkový altán Mariina vyhlídka…

 

Mariinavyhlidka1_w

… replika pův. stavby z 19. stol., zničené při vichřici. Výhled na Radyni.

Na skále vytesáno datum vzniku Československa 28. října 1918.

 

Neslivskyrybnik_w

Neslívský rybník uprostřed lesů, v podzimním hávu

 

Turistické značení na trase je v péči Značkařského obvodu Plzeň jih,

naučná Okolo Kozlu není ve správě KČT.

Trasa vede převážně po lesních cestách.

Nenáročný profil trasy je vhodný i pro rodiče s dětmi nebo seniory.

 

 Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

 

Doporučená doprava: vlakem – vyhledejte si spojení zde.

Doporučené mapy KČT: 35 – Brdy a Třemšínsko a TM 34 - Brdy a Rokycansko

 

0617

 

Výlet ve Všerubské vrchovině

Vachatova rozhledna u Nové Vsi – návrší Ráj - poutní místo Tanaberk

s neobvyklými dalekými výhledy

 

Délka trasy je sice jen 10 km, ale i na tak relativně krátkém výletu

se lze neuspěchaně seznámit s mnoha historickými i zeměpisnými zajímavostmi,

s řadou krásných výhledů, v malebné a klidné krajině Všerubské vrchoviny.

Trasu lze absolvovat pěšky i na kole.

 

Trasa má počátek v Nové Vsi jižně od Kdyně (auto lze bezpečně ponechat

u kaple v obci). Cesta z obce vede vzhůru po silnici se značenou cyklotrasou

k nedaleké dřevěné Vachatově rozhledně.

 

P5220019w

Z vyhlídkové plošiny rozhledny se nabízí úžasný rozhled na sz. část Šumavy,

Všerubskou vrchovinu s vrcholem Geleitsberg (773 m)

a pohoří Hoher Bogen s dvěma dominantními vrcholy -

Schwarzriegel (1079 m, býv. věž NATO) a Burgstall (976 m).

 

Od rozhledny následuje sestup zkratkou po spádnici zpět na severní okraj obce,

s napojením na červenou turistickou značenou trasu,

s pokračováním lesem pod vrchem Čepice na vyhlídkové místo Ráj.

Na vrcholu (615 m) stojí památník kdyňského rodáka Emila Tšídy

(1862 – 1926) - kamenný sloup s portrétním reliéfem.

 

P5220031w

Památník byl původně slavnostně odhalen r. 1927, na počátku německé okupace

v r. 1939 zničen, obnoven opět v r. 2009. Emil Tšída, majitel kdyňské firmy

na strojní vyšívání, starosta Kdyně, Šumavské župy a Sokola, český vlastenec.

 

Z návrší Ráj vede trasa stále po červené k poutnímu kostelu Tanaberk.

Čas strávený v blízkosti kostela ve stínu památkově chráněných lip

lze kromě občerstvení využít i k seznámení se s historií tohoto

pozoruhodného místa prostřednictvím kvalitně zpracovaných informačních tabulí.

 

P5220037w

Poutní kostel sv. Anny na vrchu Tanaberk (515 m) je významnou dominantou

Všerubského průsmyku. Kostel postavený v letech 1712-17 klatovským stavitelem

italského původu M. A. Gilmettim zaujme návštěvníka neobvyklým kruhovým půdorysem, připomínajícím stupňovitou rotundu s kostelní věží.

Vedle kostela jsou pozůstatky býv. školy a hostince. Z vrchu Tanaberk

je nádherný výhled na záp. část Šumavy a bavorské pohoří Hoher Bogen.

Objekt je v péči OS Tanaberk, viz www.tanaberk.cz .

 

Od kostela sestoupíme stále po červené k obci Hájek a po zpevněné cestě

doleva pokračujeme mělkou nivou proti proudu Novoveského potoka,

mezi pastvinami, kolem mnoha romantických rybníčků a mokřadů,

k silnici jižně od východiště – Nové Vsi.

 

Doporučená doprava autem do východiště Nová Ves:

Z Plzně přes Klatovy jen 65 min., z Klatov jen 25 min., z Domažlic jen 20 min.

 

Na trase není možnost místního občerstvení

Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

Doporučená mapa KČT: 63 – Chodsko

 

 

07_08_2017

 

Výlet do pásma býv. Železné opony v okolí Rozvadova

s návštěvou Muzea Pohraniční stráže

 

Ačkoliv od zrušení tzv. Železné opony již uplynulo mnoho let, patří kdysi nejpřísněji

střežená hranice v okolí Rozvadova pro řadu turistů stále ještě mezi málo probádanou.

A právě zde, nedaleko Rozvadova, u osady Nové Domky, se 23. prosince 1989

sešli tehdejší ministři zahraničí ČSFR a SRN Jiří Dientsbier a Hans Dieter Genscher,

aby symbolicky rukou společnou přestřihli ostnaté dráty a dali symbolicky najevo,

že od tohoto okamžiku už je význam Železné opony minulostí.

P8070116w

Tuto událost připomíná památník u objektu  býv. Pohraniční stráže

nedaleko osady Nové Domky

 

Dnes vás touto oblastí provede naučná stezka Kóta,

na mapě je vyznačena červenou čárkovanou a zelenou čerchovanou linkou

Kota_mapa_w

Muzeum Pohraniční stráže v býv. rotě Kóta se nalézá sz. od Rozvadova.

 

Optimálním východištěm pro výlet je obec Rozvadov a býv. rota PS Kóta.

Trasu výletu lze pohodlně zdolat pěšky i na kole.

Cca 1 km sz. od Rozvadova je v lese býv. rota PS Kóta, dnes mimořádně zajímavé

Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář.

Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den?

Jak prožívali odloučení od svých rodin? Jak probíhala služba pohraničníků?

Co všechno museli umět a znát?

To vše se dozvíte z exponátů a výkladu těch, kteří zde sloužili.

Ve venkovní expozici si prohlédnete soubor technických nástrah a překážek

sloužících k zabezpečení státní hranice, mezi nimiž vyniká signální stěna. 

 

P8070092w

Ve vnitřních prostorách pohraniční roty si prohlédnete Místnost dozorčího

signálního přístroje a dozorčího roty, Místnost poplachové hlídky,

Kancelář službu konajícího důstojníka, Kancelář velitele roty, Spojovací dílnu,

nezbytnou Politicko-výchovnou světnici, učebny a ubikace mužstva.

 

P8070093w

Všechny místnosti jsou vybavené původním nábytkem a exponáty.

 

Muzeum Pohraniční stráže v bývalé rotě PS Kóta:

tel.: 724 556 085 nebo 602 467 686,

otevřeno IV. – X. Pá 15-18,  So 8-20, Ne 8-12 hod.

http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/muzeum-pohranicni-straze.aspx#

 

P8070112w

Protože krajina byla v této oblasti několik desítek let pro veřejnost uzavřená

a tedy uchráněna od devastujících civilizačních vlivů,

uchovala si zde příroda svoji čistotu i tajemnost.

Navštivte místa bývalých osad a samot a vydejte se po historických cestách.

(Pamětní kříž v zaniklé obci Hraničky)

 

Délka trasy: 13 km

Doporučená doprava do východiště Rozvadov autem:

Z Plzně po D5 jen 50 min., z Tachova jen 30 min., z Domažlic jen 70 min.

 

Na trase není možnost místního občerstvení, pouze v Rozvadově

Zkontrolujte si před výletem předpověď počasí

Doporučená mapa KČT: 28 – Český les sever

 

Další tipy na výlety: Výletník 1 2 3 4 5 6 7 8

Pro KČT Plzeňského kraje s potěšením připravuje Jiří Mareš, trasy@centrum.cz , aktualizace 4. července 2017