Radyně

(Plzeň – jih, mapa KČT č. 31 – Plzeňsko)

Zřícenina gotického hradu:  Hrad založil Karel IV. v letech 1356 - 1361, podle jeho přání měl vstoupit do dějin pod názvem Karlskrone. Tento název se však neujal a bylo i nadále používáno původní české pojmenování podle kopce. Hrad spravovali královští purkrabí za pomoci hradní posádky. Zástavní držitel Radyně Hrdoň z Dubňan zásoboval roku 1434 Plzeň proti obléhajícím ji husitům. Již koncem 15. století přestává být hrad udržován a nakonec je zcela opuštěn. Černá silueta Radyně byla opředena v minulosti řadou hrůzostrašných pověstí, jejichž ústředním hrdinou byl bájný Radouš. O zlidštění podoby Radouše se v řadě kulturních akcí úspěšně pokusil akad. malíř Vl. Havlic. Svou stavební dispozicí se hrad podobá Kašperku na Šumavě, proto lze přičíst obě stavby stejné stavební huti. Obytné jádro tvoří obdélný palác, sevřený na kratších stranách půlválcovou a čtverhrannou věží. Druhá z věží vystupuje o další dvě patra nad dvoupatrový palác. V interiéru paláce jsou patrné otisky roubených komor, které prozrazují určitou snahu o zpříjemnění bydlení ve studených prostorách stavby. Přízemí obsahovalo několik místností, v prvním a druhém poschodí se nalézaly sály s dalšími příslušenstvími. Také v hranolové 27 m vysoké věži byla obytná prostora s krbem a prevetem (též prevít – středověký arkýřovitý záchod, který je krakorcovitě vysunut na vnější stranu budovy). Půlkruhová věž bez okenních otvorů byla využívána údajně jako hladomorna. K obytnému komplexu přiléhal nevelký dvorek s nádržkou na vodu, který je dosud ohrazený zbytky zdí. Vnější opevnění tvořily valy a příkopy, dosud patrné především na západě a jihu.  

Otevřeno: duben a květen: So, Ne 10 - 18 h, červen - srpen: denně mimo Po 10 - 18 h, září, říjen: So, Ne 9 - 17 h, Jindy po předchozí dohodě.

Jak se tam dostat: Nejvhodnější přístup ke zřícenině hradu je po žluté turistické značce 6624 od Starého Plzence nebo od Černic (t.č. přerušená z důvodu stavby dálnice). Případně po cykloturistické trase přímo k hospodě pod hradem. Pokud si odmyslíme les antén, nabízí se z 27 m vysoké plošiny v nejvyšší části hradu nádherný kruhový rozhled po širém okolí. Jako na dlani lze spatřit na západě celou Plzeň s vrcholky Krkavec a Chlum, na severovýchodě město Starý Plzenecnaučnou stezkou, Hůrkou a rotundou svatého Petra a Pavla, Sedlec s rybníkem, brdské hory Kotel a Žďár, skalní útvary Andrejšky (cvičné lezecké terény), Šťáhlavy a nedaleký lovecký zámek Kozel, zříceninu hradu Vlčtejna, věže opraveného kostela v Přešticích, na západě pak zbytky odvalových hald u Zbůchu i vzdálené hřebeny Šumavy a Českého lesa.

 

Charakteristická silueta Radyně má na Plzeňana zvláštní uklidňující vliv. Když se totiž vrací z dálav, při spatření siluety Radyně si maně oddychne, jakoby už byl jednou nohou doma.

 

Vrcholy, které lze za dobré viditelnosti spatřit + nadmořská výška:

Boubín

Burgstall-Hoher Bogen TV

Čerchov R

Eckstein-Hoher Bogen TV

Fichtelberg R

Hradiště

Chlum

Klínovec R TV

Koráb R TV

Krašov TV

Krkavec

Ostrý

1363
976

1042
1079

1215
934

416

1244 +80 (výška vysílače)

773

712 +330 (výška vysílače)

504

1293

Podhorní vrch

Poledník

Praha (Brdy),věž

Přimda, hrad

Radeč TV

Svatobor R TV

Trebouňský vrch

Třemšín

Vladař

Vlčí hora

847
1315

862
848

718 +44 (výška vysílače)

845

825

827

693

704

Výškové a rozhledové údaje poskytl Otakar Velínský

Pro KČT Plzeňského kraje připravuje Jiří Mareš, aktualizace 20. prosince 2008.

 

 

Hlavní stránka KČT Plzeňsko

 

 

Rozhledny a vyhlídková místa