O KČT Kdyně

                                 

    KČT byl v Nové Kdyni založen 7. 2. 1901. Podnět k jeho založení dali nezapomenutelný starosta obce Augustin Kohout a kronikář zdejšího kraje Emil Tšída. Prvním předsedou byl zvolen Eduard Píč (soudce), jednatelem Emil Tšída (továrník) a pokladníkem Leopold Vogl (c. k. berní úředník).

 V témže roce členové odboru proznačili cestu na Herštýn, Koráb a Českou Kubici. Též zřídili ve Kdyni dvě studentské noclehárny. V roce 1901 čítal Klub 44 členů. V roce 1902 zakoupili turisté pozemek a zřídili plovárnu (zvanou plivátko). V následujících letech se turisté potýkají s dluhy, a tak se roku 1909 na valné schůzi jedná o zrušení KČT ve Kdyni. Ten je ale zachráněn a s novým předsedou Janem Hlavsou a třiceti členy se dává do práce na značení cest. Do roku 1912 bylo proznačeno 61 km cest a vyvěšeno 87 tabulek. Až do roku 1914 se Klub soustředí na údržbu cest, značek, provoz plovárny a noclehárny. Od počátku války až do roku 1921 se Klub téměř neschází.

Obrat k lepšímu nastává v roce 1923, kdy Klub čítá 42 členů. Žádá o hrad Rýzmberk a Herštýn. Žádost je zamítnuta s tím, že o hrady bude pečovat Velkostatek Kouto. O dva roky později má KČST 115 členů, opravuje se plovárna, je vydán Průvodce v nákladu 3000 kusů. Velkostatky byly požádány o darování pozemku na rozhlednu na Korábě. Bylo zdarma získáno 900 m2.  1. ledna 1927 zemřel předseda KČST ve Kdyni, vrchní poštmistr Jan Hlavsa, jemu může Klub poděkovat za zásluhu přežití. V témže roce je založen Hlavsův fond Rozhledny. V roce 1927 při slavnosti Sokola na Ráji byla odhalena mohyla Emila Tšídy. I nadále náplní klubu je značení cest, údržba plovárny, výlety do okolí a propagace Kdyně. 7. dubna 1932 byla KČST ve Kdyni udělena koncese k provozování činnosti hostinské na hradě Rýzmberk, a to po mnoha žádostech. Od 1. 4. 1934 do 31. 3. 1940 je KČST Kdyně vyhověno Velkostatkem Kouto o pronájmu celého hradu Rýzmberk, a to za ročních 100,- Kč nájmu a 50% ceny vybraného vstupného na věž. V této době se na hradě konají pouťové zábavy.

V roce 1936 byl získán další pozemek na vrcholu Korábu. 3. ledna 1937 na valné hromadě bylo usneseno provést přípravy k zahájení stavby rozhledny. Ta byla zadána 20. 6. 1938 a již 7. srpna téhož roku slavnostně otevřena společně s malou chatou. 12. května 1940 byla chata rozšířena o noclehárnu se 14 lůžky. V témže roce bylo zřízeno zásobování pitnou vodou výstavbou vodovodu a vybudován sklep. Před Vánocemi téhož roku byl postaven u chaty lyžařský můstek. Po celou válku sloužily Rýzmberk a Koráb turistům jako místo odpočinku při vycházkách do okolí Kdyně. V roce 1947 byl od Národního pozemkového fondu zakoupen hrad Rýzmberk a na dobu deseti let bylo pronajato koupaliště na Hájovně, jelikož plovárna byla ve špatném stavu a nepoužívána. Koncem roku 1948 dochází ke sjednocení KČST se Sokolem. Činnost stagnuje. Počátkem padesátých let Rýzmberk obsazuje armáda, které věž slouží jako pozorovatelna.

3. května 1957 se schází přípravný výbor k založení turistického odboru při TJ Jiskra Kdyně. Tímto Klub zahájil organizovanou Turistku. V následujících letech byly pořádány výlety a zájezdy, též se uskutečnilo několik zápočtových cest. Mezi prospěšnou činnost se každopádně řadí proznačování a údržba cest. V šedesátých letech je činnost zaměřena na vycházky, výlety a besedy. Je budována řada odpočinkových a vyhlídkových míst s lavičkami v okolí města. Na návrh některých členů bylo v roce 1972 usneseno pořádat v okolí Kdyně dálkové pochody a již 23. 9. téhož roku se první ročník uskutečnil a v následujících letech si udržoval tuto tradici. V květnu 1973 se konal Májový výlet přes tři vrchy aneb Za Kdyni štíhlejší. Tento pochod pořádají turisté dodnes. V průběhu sedmdesátých let se odbor těší velkému nárůstu členské základny. Plní se výkonnostní odznaky a třídy. Začíná s úspěchem pracovat turistický oddíl mládeže TOM pod vedením Jaroslava Pospíšila. V roce 1974 byl turistům navrácen ve zdevastovaném stavu hrad Rýzmberk. Jako jediný hrad ve vlastnictví KČT se ho snaží od roku 1976 turisté opravovat a zvelebovat nemalými finančními náklady ke spokojenosti všech návštěvníků. Po dobu dvaceti let je areál hradu dán do pronájmu. Tímto se umožňuje zpřístupnění vyhlídkové věže a občerstvení. Sedmdesátá a osmdesátá léta jsou ve znamení pořádání výletů, vycházek a pořádání turistických srazů. 

V devadesátých létech klub mírně stagnuje vlivem odchodu tahounů za prací do ciziny a podnikání, ale i úmrtím. Vše se vrací do normálu a činnost postupně narůstá až s příchodem nového předsedy pana Miroslav Freie v roce 2003. Obnovuje se pořádání vycházek, výletů, vícedenních zájezdů a turistických srazů.  Narůstá členská základna. Za veškerou činností je skryta spousta práce členů i nečlenů odboru, kterou na úkor svého volného času vykonávají zcela zdarma.

 

 

Odbor byl uveden do Síně slávy české turistiky Plzeňského kraje 2. 2. 2013

 

 

 

>>  Zpět na seznam  <<