PRVNÍ PLZEŇSKÝ KČT

 

   Podnět k založení samostatného odboru KČT v Plzni byl dán téměř současně ze dvou stran. Výbor klubu českých cyklistů „Radbuzan“ v Plzni vstoupil do jednání s pražským výborem KČT již v r.1892, přičemž vyjednával možnosti založení klubu,vypracoval stanovy a připravil vše k založení nového spolku.

   Počátkem září 1892 přišel do Plzně vyučovat na učitelský ústav profesor Josef Simla, který působil před tím v Příbrami a kde pracoval jako jednatel odboru.

   Přičiněním obou pánů došlo 15.12. 1892 v Měšťanské besedě k ustavující schůzi odboru KČT v Plzni. Předsedou byl zvolen Augustin Plischke, místopředsedou František Stengl, jednatelem Antonín Kostinec, pokladníkem Josef Simla a dalšími členy výboru pánové K. Čermák, J.Engel, Fr.Hirsch, Jan Kessler.

   V roce1893 měl odbor 169 členů. Počet členů roste a základními členy se stávají i městská rada královského města Plzeň a ředitelství Spořitelny královského města Plzeň.  

 

   Odbor značil řadu cest, ale vznikaly potíže ze strany některých majitelů pozemků a tak se odbor zaměřil na vyznačování a úpravu cest jen v některých obvodech. Vstříc vycházela lesní správa Královského města Plzně a sama upravovala z podnětu lesmistra Sigmonda pěkné lesní stezky. Již v r.1893 vyznačil klub trasu z Plzně přes Klotzovu cihelnu na Krkavec, z Plzně přes Bílou Horu a Háj do Zábělé, kde tehdy v neděli a ve svátek fungoval přívoz. Každým rokem přibývaly nové cesty. Turisté začali jezdit vlakem  na Šumavu, do Českého lesa, kde vznikaly nové trasy. Je zajímavé, že turisté tuto záslužnou práci konali s takovou láskou, že i barvy zakupovali ze svého.

 

   Nejen značení tras , vedení vycházek a výletů, ale i další činnost klubu byla významná. Klub vydal v r. 1896 seznam vycházek pro své členy, ale i pro ostatní turisty, dále vydal průvodce po Plzni, dále Kafkův průvodce po Brdech(1899). Pro činnost se používaly vojenské německé mapy a tak klub vydává v r. 1900 českou mapu okolí Plzně.

   Dobrou spolupráci měl odbor na správě bývalé západní dráhy, kdy již v r.1983 získal 50% slevu pro své členy při účasti nad 20 osob. Prosadil i zavedení tzv. zvláštních zábavních vlaků v neděli a ve svátek, které jezdily zpočátku jen v létě, později s rozvojem zimních sportů i v zimním období.

 

Významnou činností klubu byla i přednášková činnost, kterou zajišťovali tehdy známí cestovatelé. Za svých prvních 25let trvání uskutečnil klub 122 přednášek místních i mimoplzeňských cestovatelů.

   Nedílnou součástí KČT v Plzni byla i péče o mládež. Již v r.1893 byla otevřena první studentská noclehárna, která měla přilákat mládež na laciné a dobré noclehy a tím i k turistice. Postupně vznikaly další noclehárny (Žel. Ruda

Česká Kubice, Padrť aj.).

   Významnou akcí odboru byla výstavba a otevření rozhledny na Krkavci, která se stala na dlouhou dobu významným místem pro plzeňskou turistiku. Rozhledna byla otevřena v r. 1901.

 

Činnost plzeňského O KČT pokračovala i v době první světové války, jak však ukazují statistiky výletů a účasti na nich jde o velmi omezenou činnost.

   Opětovný rozvoj pokračuje po vzniku samostatného státu. Rozvíjí se členská základna, postupně narůstá až k číslu 2724 v roce 1934. Město Plzeň se rozrůstá a tak není divu, že zájem o turistiku si vynucuje založení druhého plzeňského odboru v r.1921 a nedlouho poté v r.1923 vzniká třetí odbor, který se v r.1939 slučuje v KČT.

    Nesmíme zapomenout ani  na Západočeský turistický zpravodaj, který od 1. do 4.ročníku řídil jako redaktor profesor Jaroslav Devetter a do 5.ročníku do konce jeho vydávání v r.1943 profesor Dr. Josef Rous.

   Po vybudování rozhledny v r.1901 přibyla na Krkavci v r.1925 i chata, která měla několik lůžek a zajišťovala návštěvníkům občerstvení a možnost posezení. Po určitou dobu zde nedaleko chaty s rozhlednou bylo možné v zimním období využít skokanský můstek.  

 

 

Klub měl v majetku i hrad Buben nedaleko Plešnic a v rámci svého zájmu o mládež zde pod hradem v r.1935 buduje nedaleko chaty útulnu, která slouží turistické mládeži.

   Druhá světová válka a předcházející obsazení Sudet končí činnost chaty pod Bubnem, zabírá Krkavec a zakazuje členům klubu využívat krásných cest na západ od Plzně. O KČT Plzeň se snaží i v této době provozovat turistickou činnost, ta však postupně během války slábne. V r.1941 se podařilo ještě uspořádat výstavu Západní Čechy ve fotografii, s návštěvou přes 8000 lidí.

   Po ukončení války se opět obnovuje činnost klubu. Avšak během několika let dochází ke sjednocení tělovýchovy a vzniká odbor turistiky. Mění se často název klubu i podmínky činnosti. Název se ustaluje na jménu Škoda, se kterým se odbor dožívá 100 let činnosti. Vedle turistické činnosti a činnosti oddílu mládeže, pracuje velmi dobře oddíl orientačního běhu.

 

   Obnovuje se staré a poškozené značení a budují se nové značené trasy. Opět se oživí exkurze do pivovaru a městského archivu a návštěva ZOO v Plzni, obnovují se přednášky a návštěvy výstav.

   Začínají se pořádat první turistické a dálkové pochody. O KČT TJ Škoda Plzeň připravuje v r.1972 první ročník Škodovácké „25“, v upravené podobě tento pochod pokračuje i v dnešní podobě.Členové odboru spolupracují na organizaci akce „Od konečné ke konečné“, která svým rozsahem a účastí (11 etap a přes 2500 účastníků na ročníku) patřila největším akcím v Plzni. Velký úspěch měl i Rej čarodějnic, který po 13.ročníků lákal stovky dospělých a hlavně dětí do přírody. Členové odboru spolupracují i na Novoročním pochodu „z Bolevce do Bolevce“. 

 

 

Velkým zlomem pak byl r.1989 a roky další, které svým vývojem ukončily činnost TJ Škoda. Po obnovení činnosti KČT se odbor stává členem KČT a stává se právním subjektem. Pokračuje dál v turistické činnosti. Buduje 6 let svoji klubovnu U Zvonu, aby o ni po povodních v r.2002 během několika dnů přišel. Nachází nové prostory , ve kterých sídlí spolu s OV KČT PK. Od r.1999 obohacuje činnost klubu tématický turistický odznak „ROZHLEDNÍK“, který má zatím více než 2000 účastníků. Odbor se podílel organizačně na zatím největší a nejúspěšnější akci roku 2005 v Plzni. 9. světové turistické olympiádě IVV, která do Plzně přivedla více než 4000 turistů z 29 států. 

 

Klub z  rozhodnutí valné hromady opouští název Škoda a přijímá název z let dřívějších

PRVNÍ PLZEŇSKÝ KČT

 

Odbor uveden do Síně slávy České turistiky Plzeňského kraje dne 6.2.2010.

 

 

Odbor vedlo za svou dlouholetou činnost 17 předsedů.

 

Stáli v čele historie

Prvního plzeňského Klubu českých turistů

 

( Odbor KČT Plzeň, Odbor KČT Plzeň 1, OTTJ Škoda Plzeň, O KČT Škoda Plzeň )

 

 

PLISCHKE Augustin

Prof. SIMLA Josef

Prof. KYTKA Karel

Prof. KOSTINEC Antonín

MANSCHINGER Rudolf

HAMPL Jindřich

SCHWARZ Rudolf

ČIPERA Antonín

DEVETTER Jaroslav

ZYKMUND Jiří

KUČABA Antonín

Ing. SIEGERT Josef

ZYKMUND Jiří

KUŽELA František

MICHAL Zdeněk

Ing. KARNOLDOVÁ Vlasta

ZYKMUND Václav

1892 – 1907

1908 – 1910

1911 – 1917

1918 – 1926

1926 – 1930

1931 – 1932

1933 – 1937

       1937

1938 – 1948(?)

1949(?) – 1952

1952 – 1959

1959 – 1965

1965 – 1974

1975 – 1977

1977 – 1986

1986 – 1987

1987 – dosud

 

 

 

 

>>  Zpět na seznam  <<