Místopis N - P:

 N

Nebílovy

PJ

Obec leží v Plzeňské pahorkatině pod vrchem Želna na Nebílovském potoce asi 15 km jihovýchodně od Plzně. Okolní krajina je zvlněná, obec je téměř ze všech stran obklopena vrchy, z nichž některé jsou zčásti nebo zcela zalesněny. Dominantou obce je významná kulturní památka - Nebílovský zámek, www.cestujme.cz/manetin,  postavený v r. 1706 v barokním stylu na místě bývalé tvrze. Zámek je nově zrekonstruován a od roku 1998 je s instalací barokního a rokokového mobiliáře vůbec poprvé ve své dlouholeté historii zpřístupněn veřejnosti.  Jihozápadně od Nebílov leží výše položená osada Prusiny, rozložená kolem hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího. Dřevěný kostel s farou a školou zde stával již ve 14. století, nynější barokní přestavba je z roku 1722. Každoročně se zde koná v červenci tradiční pouť na Prusinách a v září "Prkule" - Prusinské kulturní léto. V r. 1962 bylo nedaleko Nebílov objeveno pravěké sídliště ze střední doby bronzové. Asi kilometr východně nad obcí stojí barokní boží muka se sousoším Nejsvětější Trojice Boží.

Nečtiny

PS

Sídliště je doloženo od 12. století. Městečko bylo zde založeno asi ve 14. století, pak asi pokleslo na ves, protože bylo znovu povýšeno na městečko králem Vladislavem II. 28. září 1511. Zároveň mu byl dán znak s ozbrojencem v bráně.    Nad vsí stávala tvrz pánů z Nečtin, později na vrchu postaven rozsáhlý hrad Preitenštejn. Na přelomu 16. a 17. byl v podhradí Gryspeky vystavěn renesanční zámek. V obci fungoval též lihovar a pivovar a preitenštejnská sklárna. Na náměstí historická radnice a sloup sv. Michaela – obojí ze 17. stol. Za návštěvu určitě stojí nádherný anglický park s rybníčkem u novogoticky přestavěného zámku (v části Nové Městečko). Dále návrší se zříceninou hradu Preitenštejna, odkud se nabízejí zajímavé rozhledy po okolí. Cestou po silnici z Manětína a Nečtin do Nového Městečka nelze po pravé straně přehlédnout barokní kostel sv. Anny ze 17. stol., býv.  Studio Kaple Ctibora Turby (profesor, režisér, mim, pedagog). Zde se každoročně konaly divadelní semináře, tvůrčí dílny a představení pro veřejnost. V současnosti mají Nečtiny 600 stálých obyvatel.

Nepomuk

PJ

Nepomuk leží v kotlině pod Zelenou horou  30 km jižně od Plzně na křižovatce bývalých velice živých obchodních cest z Čech do Bavor a Rakous. Původní osada se nazývala Pomuk, rozvoj osady souvisí s působením cisterciáckého kláštera, založeného roku 1144 knížetem Vladislavem II, a s příchodem mnichů z Ebrachu. Ve 13. a 14. století kvetl obchod, těžilo se zlato a stříbro. Ve 14. století dochází ke spojení obce Pomuk s nedalekými Přesanicemi, vzniklou obec povýšil král Václav IV. v roce 1413 na městečko, a od té doby nese název Nepomuk. Za husitských válek byl klášter vypálen. Po porážce husitů se stává klášter, městečko i okolní obce majetkem Švamberků a pak Šternberků. Od roku 1784 se majiteli panství Zelená Hora i Nepomuk stávají Colloredo Mansfeldové. Nepomuk je spojován se životem generálního vikáře a světce Jana Nepomuckého, osobou uctívanou po celém světě. V Pomuku se narodil v rozmezí let 1340 až 1345. Za sporů krále Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna byl Jan z Pomuku zajat, mučen a v noci z 20. na 21. března 1393 shozen z Karlova mostu do Vltavy. V roce 1729 byl Jan Nepomucký prohlášen za svatého papežem Benediktem XIII. Město Nepomuk je svými stavebně historickými památkami perlou celé oblasti. V současnosti má Nepomuk muzeum, galerii, střediskovou knihovnu a informační centrum. Žije bohatým kulturně společenským životem, na jeho poutě a lidové slavnosti se sjíždějí lidé z blízkého i dalekého okolí. Nepřehlédnutelnou dominantou z širokého okolí je zámek Zelená Hora, postavený Václavem Vojtěchem ze Šternberka v 17. století, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie původně z druhé poloviny 15. století. Objekt však není v současnosti veřejnosti přístupný. Do širšího podvědomí se zapsal nálezem tzv. Rukopisu zelenohorského, a též díky románu ze života PTP v 50. letech Černí baroni, podle kterého byl zde natáčen i stejnojmenný film. Rozvoj Nepomuku a okolních obcí v 19. století významně ovlivnila železnice. Kromě hlavní trati Plzeň – České Budějovice to byly i romantické lokální tratě Nezvěstice – Rokycany a Nepomuk – Blatná. http://www.nepomucko.cz/

Netunice

PJ

Obec leží asi 9 km severovýchodně od Přeštic uprostřed zemědělské krajiny. V areálu hospodářského dvora stojí menší opevněné zemanské sídlo - renesanční tvrz ze 16. století, v roce 1780 přeměněná v sýpku. Zachovaly se zbytky psaníčkových sgrafit a pískovcové ostění brány a oken. Areál patří soukromému majiteli a je veřejnosti nepřístupný. Další památkou je novodobá kaple z počátku 20. století.

Nezvěstice

PJ

Obec leží asi 15 km jihovýchodně od Plzně při soutoku řek Úslavy a Bradavy. Klidné okolí obce, ke které patří i osada Olešná, představuje vhodné podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku, zajímavá jsou historická naleziště dřívějšího osídlení - mohyly, tvrziště, hradní zříceniny, a jiné archeologické nálezy.

Nové Mitrovice

PJ

Ves zal. v 17. stol. kolem železářské huti vyrábějící zemědělské nástroje a zbraně. Pece prosperující železárny vyhasly až v pol. 19 stol.. Železářský provoz byl nahrazen sklárnou. V okolí byly doly na stříbro. Za návštěvu stojí blízký rybník Drahota obklopený smíšeným lesem a též nová nedaleká rozhledna Na Skalce v Železném Újezdu. V obci loutkářská tradice. Výchozí místo na Kokšín, Fajmanovy skály, do Chynínských a Míšovských buků v brdských lesích.

Odlezelské jezero

PS

Chráněná přírodní památka (68,3 ha), vyhlášená r. 1975. Následkem změny statických vlastností pískovcové horniny způsobené dlouhotrvajícími dešti a průtrží mračen 27. - 28. května 1872 se uvolnila a sesula část svahu Potvorovského vrchu do údolí Mladotického potoka. Stabilita úbočí byla narušena nezajištěným odřezem během výstavby železniční tratě Plzeň - Žatec. Přehrazením potoka sesuvem vzniklo jezero dlouhé 500 m, široké 70-100 m a hluboké až 9 m. Při vyšším stavu vody při jarním tání vznikají na Mladotickém potoce kaskády a vodopády. V současné době je svah nad tratí zajištěn betonovou opěrnou zdí. 500 m jižně od žst. Potvorov.

Pivoň

DO

Klášter v Pivoni u Poběžovic založený kolem poloviny 13. století Řádem bosých augustiniánů je v současné době velice zchátralý. Část východního křídla stavby se zřítila. Rekonstrukce a opravy objektu by si vyžádala kolem tří set milionů korun, ale záchranných stavebních prací se bude potřebná částka zvyšovat.

Planá u Mar. Lázní

TC

Hornické muzeum je umístěno pod městem v bývalé štole, kterou provozovatelé muzea nazvali "Štola Ondřej Šlik" (Ondřej Šlik popraven roku 1621 v Praze na Staroměstském náměstí). Štola byla vyražena v 16. století v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a okolí. Je dlouhá necelých 200 m a na některých místech je doposud patrná ruční práce tehdejších horníků.

Rod Šliků vlastnil Planou v letech 1517 - 1665. Jindřich Šlik se v roce 1433 stává nejvyšším kancléřem krále Zikmunda a postupně získává podkrušnohorskou oblast od Ostrova k Hroznětínu. Získává i mincovní privilegium , které je však nejspíše pozdějším falzem (Jáchymov neexistoval a dobývání v Michalových Horách bylo buď ve stadiu úplných počátků, nebo neexistovalo vůbec). Na základě tohoto dokumentu však Šlikové získávají mincovní právo i v Jáchymově. Horní svobody rozšířené roku 1627 o právo razit mince byly Šlikům zrušeny až roku 1767.

Prohlídka muzea i s výkladem trvá 55 minut a svým umístěním v podzemí dodává prohlídce autentičnosti. Provádí ji bývalí horníci z  již zavřených uranových dolů v okolí Plané. V expozici je možné zhlédnout exponáty z dávné historie důlní činnosti až po současnost. Ve zdejších a okolních dolech se těžilo stříbro, měď, olovo a později uran. Poslední šachta na uran byla zavřena roku 1992. Muzeum leží asi v polovině modré turistické trasy mezi nádražím ČD a náměstím. Je otevřeno od května do září denně od 9 do 16 hod. mimo pondělí. V dubnu a říjnu jen v sobotu a v neděli. V ostatní dny, ale i v zimním období je možné si objednat mimořádnou prohlídku na tel. 0184/ 992 177. V podzemí je stálá teplota 10° C, a proto je třeba počítat s vhodným oblečením, zvláště v letním období.

Plasy

PS

V romantickém údolí řeky Střely, 25 kilometrů severně od Plzně, se nachází perla barokní architektury - komplex bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích. Jeho historie sahá do roku 1144, kdy tehdejší kníže, pozdější král Vladislav I., vydal zakládající listinu pro klášter, pozval do Plas devět řeholníků cisterciáckého řádu a daroval jim s věcnými právy Plasy a okolní vesnice. Celý klášter byl vypálen husity v roce 1421. Současnou podobu získal areál barokní přestavbou v letech 1661 až 1739, na které se podíleli především stavitelé J. B. Mathey, J. B. Santini a K. I. Dienzenhofer. V roce 1785 byl výnosem císaře Josefa II. klášter zrušen. Poslední stavební úpravy byly realizovány v 19. století tehdejším kancléřem K.W.L.P. Metternichem, který celé panství zakoupil v roce 1824. Od roku 1945 spravuje část bývalých klášterních budov stát. Hodnotnou architekturu doplňují v kaplích a chodbách freskové výzdoby Müllera, Pinka a Kramolína. Součástí areálu je kromě konventu budova prelatury, tzv.královská kaple, klášterní kostel a Metternichovská hrobka v kostele sv.Václava.   Budova konventu je založena na dubových pilotách v bažinaté půdě. V budově je umístěna stálá expozice, která představuje právě barokní architekturu a umění, Trasu doplňuje expozice lékárenství, která navazuje na bohatou tradici lékárenství v Plasích. K vidění jsou rokoková, klasicistní a secesní lékárny s dobovými předměty. Barokní sýpka slouží od začátku sezóny jako samostatný návštěvnický okruh. Po zdolání více než 120 schodů čeká na návštěvníky odměna v podobě funkčního barokního hodinového stroje z r. 1686. Budova prelatury se sálem, který je obdařen štukovou výzdobou, poskytuje zázemí pro sympozia a koncerty. K založení města se váže celá řada pověstí, např. příběh o snu knížete, který se mu zjevil, když usnul na plášti pod lípou. Zdálo se mu, že slyší zvony a klášterní kostel zvoucí k pobožnosti. Probudil se a spatřil, jak se k němu blíží had, vytasil meč a hada zabil. Za své zachránění zde nechal postavit klášter s kaplí sv. Benedikta, na jehož kopuli dal onoho hada otočit kolem kříže, jméno "plaza" Plasy už městu zůstalo. Na palouku pravého břehu Střely je pamětní kámen znázorňující býv. demarkační čáru z r. 1945 mezi jednotkami americkými a rudé armády. Město Plasy má dnes asi s okolními vesnicemi asi 2000 obyvatel, do roku 1964 to bývalo okresní město. Z nedalekého letiště Aeroklub Plasy můžete podniknout vyhlídkové lety po trase let z Plas přes zalesněnou krajinu údolí řek Střela a Berounka, případně po dohodě s pilotem i jinam (http://www.cmail.cz/akplasy/pages/lety.html). Klášter Plasy – www.cestujme.cz/plasy

Pleš

DO

Osada v Českém lese vzniklá kolem skelné hutě na růžencové páteříky. Záznamy o huti již z r. 1573, záznamy o vsi z r. 1606. Kaple na hřbitově na návrší nad vsí byla později přestavena na kostelík sv. Jana Křtitele. Vedle dosluhujícího kostelíku byl postaven nový pseudogotický kostel Panny Marie - oba zbořeny v r. 1945. V r. 1930 měla obec Pleš (Plöss):719 obyvatel žijících v 105 usedlostech. Zpustošený hřbitov je upravován především německými rodáky a jejich potomky. U cesty ke hřbitovu stojí torzo sochy sv. Jana Nepomuckého. Původní zástavbu připomínají již jen viditelné nebo porostem zakryté rozvaliny objektů. S obcí se pojí jméno legendárního pašeráka J. Ziky. Obec po vystěhování obyvatelstva sloužila armádě. Do r. 1983 zde bývala rota PS, střelnice a cvičná překážková dráha. Prostor bývalé obce a okolní louky dnes slouží jako pastviny skotu. Jediným obývaným objektem je penzion s výletní restaurací Na Pleši na Náměstí přírody. V r. 1991 byl nedaleko odtud otevřen turistický hraniční přechod Pleš - Friedrichshäng. Nedaleko od obce Pleš se tyčí skalnatý vrch Velký Zvon (Plattenberg) - 862 m n.m, dříve využívaný jako strážní stanoviště, tč. Nepřístupný. Na jeho vrcholu stojí v oploceném prostoru betonový vojenský objekt, dříve sloužící protivzdušné obraně vlasti. Objekt na Velkém Zvonu patří do obranné soustavy Dyleň, Havran, Čerchov a Poledník. Uvažuje se o předání objektu Klubu českých turistů. O 3 km jižněji se tyčí Malý Zvon (Glockenberg) 686 m n.m. Z obce Pleš a z vrchu Velký Zvon je dobře viditelná rozhledna Der Böhmerwaldaussichtsturm na německé straně hranice. Obcí prochází červená a zelená turistická značka.

Plzeň

PM

Krajské město, metropole západních Čech se svými 168 422 obyvateli, je čtvrtým největším městem ČR a důležitým kulturním, hospodářským, průmyslovým obchodním a dopravním centrem a nejen západních Čech. Plzeň byla založena r. 1295 v kotlině na soutoku čtyř řek - Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, jimž vévodí kopce Krkavec, Radyně a Chlum. Plzeň je též důležitým turistickým centrem - v okolí Plzně je mnoho turistických značených tras procházejících zajímavými lokalitami, které mají počátek v Plzni. Turistické trasy neprocházejí centrem - mají svůj počátek v okrajových čtvrtích města, především na konečných stanicích MHD (viz http://info.plzen-city.cz/1mhd.htm). Při návštěvě Plzně patří mezi doporučená místa tyto objekty: Západočeské muzeum, Národopisné muzeum Plzeňska, Pivovarské muzeum, renesanční radnice, katedrála sv. Bartoloměje s vyhlídkovou věží, historické podzemí, Velká synagoga, Plzeňský Prazdroj, zoologická a botanická zahrada a dále divadla, mnoho galerií, knihoven, sportovišť a bazénů. Plzeň a okolí je též možno shlédnout shora - Aeroklub Letkov pořádá pro zájemce vyhlídkové lety. Další informace na oficiálních stránkách města Plzně http://info.plzen-city.cz/

Plzeňská čára

TC PS PJ KT

Opevnění v oblasti západních Čech a západně od Plzně z let 1936-38 mezi Manětínem a Klatovy. Opevnění na trase Manětín, Stříbro, Úterský potok, Trpísty, Holýšov, Merklín se dnes souhrnně označuje jako Plzeňská čára – více zde.

Plzeňská pahorkatina

 

Charakteristika: Plzeňská pahorkatina se rozkládá z velké části v Plzeňském a Karlovarském kraji, pouze menší část na severu zasahuje do kraje středočeského. Je obklopena Rakovnickou pahorkatinou, Tepelskou vrchovinou, Českým lesem, Středočeskou pahorkatinou, pohořím Brdy a severní konec zasahuje až k Praze. Plzeňská pahorkatina svým geologickým složením představuje oblast mimořádného významu. Území je převážně vápencového původu s množstvím krasových jevů. Reliéf je velmi pestře členěný i když nedosahuje vysoké nadmořské výšky. Nejvyššími místy jsou Palcíř (725 m), Radeč (721 m), Brno (718 m), Doubrava (727 m), Běleč (711 m), Krušná hora (608 m), Okrouhlík (707 m), Trhoň (624 m), Hradiště (618 m), Vlastec (611 m). Porost tvoří z větší části lesy jehličnaté i listnaté, rostou zde smrky, jedle i borovice, na Křivoklátsku se hojně vyskytují tisy, z listnatých stromů jsou nejvíce zastoupeny lípy, buky, javory, jilmy a duby. Plzeňskou pahorkatinou protéká několik významnějších vodních toků. Tím největším je řeka Berounka, do které. pak přitékají další řeky - Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, Střela, Třemošná a Klabava. Kromě řek jsou v této oblasti i četné rybníky a přírodní vodní nádrže. Podle podnebí lze zařadit tento kraj mezi mírně teplé oblasti. V zimních měsících dosahují teploty -2 - -4° C, v letním období vystupují na 17 - 19° C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 50 - 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 40 - 50.

Chráněná území: Plzeňská pahorkatina je území bohaté na přírodní krásy, vzácnou flóru i faunu a množství historicko uměleckých pamětihodností. K jejich ochraně a uchování byly v tomto regionu vytvořeny dvě chráněné krajinné oblasti s množstvím přírodních rezervací. Chráněná krajinná oblast Český kras má rozlohu 132 km2 a byla vyhlášena v roce 1972. Jedná se o vápencové území s četnými jeskyněmi s výskytem vzácné teplomilné flóry. Jsou zde také důležitá paleontologická naleziště. Na území CHKO je několik přírodních rezervací. Nejznámější jsou Karlštejnská, Radotínské údolí, Kosořské údolí, Zlatý kůň a Koda s krasovými zvláštnostmi, ponornou říčkou a teplomilnou vápencovou vegetací. Chráněno je i několik archeologických lokalit, např. Tetín, Počáply se vzácnými druhy trilobitů, ramenonožců a jiných zvláštností. K  nim patří i porosty tisu u Týřovic. Další Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko (je zároveň i biosférickou rezervací) má rozlohu 630 km2 a byla vyhlášena v roce 1978. Najdete zde přirozené lesní porosty s hojným výskytem tisu. I zde jsou četné přírodní rezervace - Týřov, Velká Pleš, Vysoký Tok, Stříbrný Luh, Vůznice.

Turistika zimní a letní: Plzeňská pahorkatina, zejména však Český kras a Křivoklátsko jsou rájem turistů. Pro pěší turistiku je připraveno mnoho dobře značených turistických tras a naučných stezek - Velký okruh - 15 km, Svatojánský okruh - 4 km, Hůrka-Radyně - 11 km, Sigmondova - 7 km, Brdatka - 3,3 km, Křivoklátsko - 800 m a další. Oblast kolem řeky Berounky a Křivoklátsko poskytují pro letní turistiku, odpočinek i rekreaci ty nejlepší podmínky. Lákají zejména možností chataření a táboření u vody. K dispozici jsou Bolevecké rybníky u Plzně, Hracholuská přehradní nádrž na řece Mži, České údolí na řece Radbuze. Vodáky je velmi vyhledávána řeka Berounka. Český kras nabízí přitažlivé a zajímavé trasy také vyznavačům cykloturistiky. Vedou klidnými oblastmi s velmi malým provozem.

Plzeňské řeky

PM, PJ, PS, RO, KT, DO, TC

Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, Berounka. Všech pět řek často meandruje a má nestálý vodní stav. Příčinou malé vodnatosti je srážkový stín Českého lesa a Šumavy, někde poškozený vegetační kryt a malá schopnost udržet vodu, zvlášť u smrkových porostrů. Nejvíce vody mívají řeky v jarních měsících, povodně se vyskytují zejména v létě po bouřkách. Jinak v létě mívají řeky vody nejméně. Voda je často znečištěna, především na dolních tocích.

Plzeňský kraj

PM, PJ, PS, RO, KT, DO, TC

Součástí Plzeňského kraje jsou od 1. ledna 2000 okresy Plzeň - město, Plzeň - jih, Plzeň - sever, Rokycany, Klatovy, Domažlice a Tachov. Plzeňský kraj zaujímá rozlohu 7 561 km2 asi 9,6 % plochy ČR. V regionu je celkem 505 obcí, z toho 45 měst. Žije zde 551 870 obyvatel, což představuje 5,4 % z celé republiky.

Poledník

KT

Vrchol Poledníku (též Polední hory) se nachází v klidovém  území Poledník, vzdušnou čarou cca 4 km jižně od Prášil. Název Polední hora si vysloužil od prášilských dřevařů. Právě, když stálo slunce nad temenem, nadešel čas oběda, jak tvrdí legenda. Poledník i s okolím byl téměř 20 let tabu pro veškerou veřejnost, místní obyvatele nevyjímaje. Důvodem bylo umístění strategicky významného vojenského zařízení, které bylo na přelomu 60. a 70 let na vrcholu vybudováno. Po roce 1990 vojsko objekt opustilo, objekty byly zbořeny a věž byla z rozhodnutí správy šumavského  národního parku nákladem 10,5 mil. Kč přestavěna na rozhlednu. Ta byla zpřístupněna 18. července 1998 a výrazných stavebních úprav se dočkalo i její okolí. Na ochoz nejvýše položené šumavské rozhledny 37 m vysoké vede 227 schodů. Ve třech půlobloukových podlažích je umístěna galerie. Rozhled z ochozu je samozřejmě kruhový, ničím nerušený. Na rozcestí ležícím  500 m jižně od vrcholu se stýká několik turistických značených pěších tras: červená č. 0250 z Modravy a Javoří Pily, červená č. 0250 od Prášil a jezera Laka, zelená č. 3689 od Gsengetu a Frantova mostu. Vrcholu Poledníku lze dosáhnout několika způsoby, výhradně však vlastními silami – pěšky, na kole nebo na běžkách. O rozhledně více ...

Pustý hrádek

KT

Rozvaliny bývalého strážiště Kašperku, vzdáleného cca 10 min. chůze lesem. Pustý hrádek se nalézá na vysokém skalnatém ostrohu, vyšším než hrad Kašperk. Podle archeologického průzkumu jsou původní základy ze 12. – 13. stol, tj. staršího data než byl Karlem IV. založen Kašperk a není vyloučeno, že byl samostatným strážním bodem. Po výstavbě Kašperku se stal součástí jeho obranného systému. Z P.h. je rozhled jižním směrem a na Kašperk. Výhled částečně zakrývají kolemrostoucí vzrostlé stromy. Pustý hrádek leží na žlutě značené turistické trase Žlíbek – Kašperk.